69. SUPERKOULE - "hrdinové" - dílo č. 3

Den rozhodnutí

To ráno vstal James dřív. Sám a ještě před zazvoněním budíku. Musel se cestou do školy zastavit u tratě a položit svou první výbušninu. Místo v blízkosti cesty, kterou se domů vracela Kate, už měl předběžně vybráno. Týden pracoval na výrobě cyklického triperoxid acetonu. A včera dospěl k názoru, že bílý prášek je připraven. Taky dálkové ovládání už měl přichystané k prvnímu použití. 
Paní Bondová pracovala ve výzkumném ústavu v blízkém městě a občas malého Jamese brávala s sebou do laboratoře. Zvláště o víkendech, kdy by se o něj neměl kdo starat.
I když nesměl na nic sahat, chodil sem s mámou moc rád. Ale jednou, když máma dlouho telefonovala, vystihnul okamžik a sebral aceton a peroxid. Byli v malých lahvičkách na stole. Tenkrát ještě netušil, k čemu by je mohl potřebovat, ale zakázané nejvíc láká. Nedávno zavítal do knihovny a brzy přišel na to, k čemu jsou tyto látky dobré a co všechno by s chemikáliemi šlo provádět. Tak se mu v dvanáctileté hlavě pomalu líhnul nápad, který právě dnes zrealizuje.
Jedním z důvodů, proč vše uskuteční, byla Kate. Byl do ní zamilovaný až po uši a chtěl, aby si ho konečně všimla. Neopětovaná láska je dobrá akorát pro zbabělce. To, co chystá, jen tak přehlédnout nepůjde a Kate se do něj zamiluje. Protože on ji zachrání. 
Maminka svého syna znala dokonale, proto mu zhruba dvacet minut před odchodem z domu zatelefonovala, aby ho popohnala. Volala vždy ve stejnou dobu. Tentokrát bral James matčino volání jako signál k odchodu. 
Našel skvělé místo blízko silnice, kudy půjde domů s Kate. Všechno naaranžoval tak, aby byl okamžik překvapení pro jeho lásku, co nejsilnější. Dokonce se mu o tom i zdálo. Ve snu byl tak šťastný! Kéž by se stal skutečností.
Ve škole se mu čas neskutečně vlekl. Jen v hodině tělocviku dokázal přestat myslet na to, co bude odpoledne. Šplhal, skákal přes koně a když přešel na kruhy, všechny holky se zastavily a obdivovaly jeho výkon. I Kate se na něj zálibně usmívala. James věděl, že má skoro vyhráno, po skončení vyučování musí vystihnout ten správný okamžik a doprovodí ji domů. Co kdyby se jí cestou něco stalo, musí ji přece někdo ochránit. 
James svým výkonem neupoutal pouze Kate, i ostatní holky po něm obdivně koukaly. A za chvíli se mezi nimi strhla bitka. Susan, která jej pozorovala na kruzích, vzdychla: „Holky, vidíte to? To je ale borec, že?“
„No jo, na toho zapomeň. Ten si tě ani nevšimne,“ zpražila ji Dana. 
„Jak to jako myslíš?!“ nedala se Susan.
„Holky, klídek, zapomeňte obě dvě, protože ten miluje mě!“ vtrhla do hovoru Jane. 
„To sis teď vymyslela!“
„Nevymyslela, je to pravda!“
Začaly se pošťuchovat, pak padla první facka a nakonec se mezi nimi strhla mela, jakou nikdo nepamatoval. Tahaly se za vlasy, škrábaly, Facky lítaly, dokonce i na kopance došlo. Kluci přestali cvičit a sledovali, jak si holky vedou. Brzy začali uzavírat sázky. Favoritkou byla Jane.
Odtrhnout je musela učitelka a milé slečny zůstaly ten den po škole.

Po vyučování čekal James u vchodu na Kate.
„Kate, počkej!“ rozběhl se za svou ještě pořád tajnou láskou. „Máš to domů daleko, doprovodím tě. Co kdyby se ti něco stalo,“ tvářil se velice vážně a přidal se k ní.
„Proč by se mi mělo něco stát? Chodím tak každý den.“ 
„No vidíš. Tak budeme chodit spolu každý den,“ uzavřel a díval se jí zpříma do očí. Byly tak tmavé, jako čokoláda, pomyslel si.
I Kate se mu dívala očí, ale nakonec to nevydržela a pohledem uhnula. Trochu se začervenala. James bral její rozpaky jako dobré znamení.
„Tak jo, vždyť už jsi se mnou kus cesty ušel,“ řekla nakonec.
Povídali si. James byl trochu nesvůj, a až k místu, které pokládal za nejvhodnější, si pohrával v kapse s ovladačem. 
Zmáčknul vypínač. Vtom se ozvala děsná rána! Země jakoby se pohnula. Všude bylo najednou plno dýmu, ve vzduchu poletovaly trsy trávy, kamení. Malé kamínky a hlína svištěly dokonce kolem jejich uší. 
James zůstal v úžasu stát a obdivoval své dílo. Nechal na sebe padat špínu a říkal si, že jeto ještě lepší, než viděl ve svých nejsmělejších představách. Kate moc pozornosti v první moment nevěnoval.
„Vidělas to!?“ vykřiknul vzrušeně a málem při tom radostí poskočil. Teprve teď na ni pohlédnul. Krčila se u země a celá se třásla. Nebyla schopna promluvit.
Co teď? Co má dělat? Tohle nepředpokládal. „To nic není, neboj, byli jsme moc daleko. Nemohlo se nám nic stát,“ snažil se ji uklidnit a dřepnul k ní. Pokusil se ji obejmout. Ale to v takové poloze dost dobře nešlo. Sednul si tedy vedle ní na zem a pohladil ji po vlasech. Neprotestovala, nechala se utěšovat a hladit. Pak se k němu dokonce přitulila. A James byl téměř v extázi.
„A co kdybychom šli rychleji a byli o něco blíž? Já cítila, jak se třese zem!“ zavzlykala Kate.
„To ne, já to měl přesně vypočítaný. To bych se musel splést a já se v tomto nepletu. Neboj, já tě ochráním,“ řekl malý James a cítil se tak důležitě. Všechno mu vyšlo, měl to pod kontrolou. Všechno tak dokonale, téměř geniálně vymyslel.
Najednou se Kate zarazila. „Cože? Tys to měl vypočítaný? Chceš říct, žes to udělal ty?“ vytrhla se z jeho objetí. „Víš, jak jsem se bála?! Jsi obyčejný pitomec! Už tě nechci vidět!“ a utekla od něj v slzách.
Pomalu se k místu začali sbíhat zvědaví a vystrašení lidé. Zajímalo je, co se stalo. James řekl, že vlastně neví, že nechápe. Normálně šli spolu a pak to bouchlo a ona nakonec utekla. A nelhal, opravdu nevěděl, co se jí stalo a proč utekla.
James seděl stále ještě na zemi a uvažoval. Co to do ní vjelo? Vždyť se jí nic nestalo. Pak vstal a loudal se domů. Kopal do kamínků, kterých teď bylo kolem plno, a přemýšlel. Tolik vzrušení a radosti vystřídalo takové zklamání. Kde udělal chybu? Kate je pěkná a milá, ale asi vůbec nechápe tu správnou zábavu, ani vzrušení, které s sebou takové nebezpečí přináší. Jestli nebylo lepší vzít na tuto velkolepou událost některou z těch holek, co se kvůli němu porvaly. Jane byla fakt dobrá. Možná není tak hezká a milá, ale určitě je s ní větší sranda. Ani jedna z těch, které ho chtěly, by určitě tak zbaběle neutekla. Možná byla chyba jen to, že se prozradil. Tak blbě se prořeknout! Jako nějaký amatér. 
A pomalu na to přicházel. Bude trénovat a holky na něj poletí jako včely na med. On se nebude muset o nic snažit. A o to vzrušení, které dnes zažil a které bylo tak úžasné taky nemůže přijít. Prostě se nesmí nikdy prozradit, a proto bude nejlepší pracovat v utajení.