Proklínám ďábla a jeho démony

láska se opírá o nenávist, nenávist o lásku

proklínám ďábla

jeho démony

z koruny

stromu

z hnízd vypadla

ptáčata

z Arabského jara

genocida dětí

ratata ta tá

sladké verše

hudba velkolepá

namísto citadel

pach prohnilého

sklepa

a mne se zdá

že modlitba

paprsek světa

zahlídla

a někde za zdí

utkává se

můj anděl

s mečem

proti zkáze

ač ranní bolest

močím

vzývám Boha

neutočím

při kávě

v café na náměstí

obklíčen osaměním

ovinut ratolestí

vítězných vavřínů

pohřebních věnců

dostávám pěstí

na tvář

od milenců

sám Satan

oděn v převleku

pomoc mi nabízí

otvírá celu

k útěku

před dveřmi

Mírova

ozbrojenci střeží

kulkami z olova

árie

z vězeňských

věží

plné potlesku

noty

soudních usnesení

zpívají o lesku světa

o rezivění

láska se opírá

o nenávist

nenávist o lásku

ďábel v ikoně

ve svatém obrázku

se líbat nechá

po kolenou nosit

nebudu

o milost

prosit

falešného

mesiáše

ve vší té kráse

dokonalost

pokřivená realita

světa

tahle ta opereta

vniž Lucifer ví

jaká slast

hudba

vznešená

rozechvělé rty

podlomená kolena

lež plná krásy

opiátu

já roztoužený

student v internátu

utíkám přes plot

do pastí

a v hnisu

všech

těch náplastí

jsou jeho prsty

osidla

jak inkviziční

páčidla

vymáhá donucení

tu čistou pravdu

pravd

utkanou

z utrpení

veršů

tak vznešených

Písem svatých

nářku

z vězení

úderů latí

a mne zdá se

o borových hájích

o dlaních Mesiáše

k němuž se vzpínám

tíhnu a linu

až na podlaze

v cele plné

naftalínů

vší

blech

a sněti

ze všech splínů

k nebi se odrážím

o hladinu vody

až někde k trůnu

Milosti

Bože, tvé světlo

proniká ke kostím

k hnilobě mé duše

k mé nevíře

krmíš mne

a nasycen jsem

ač z prázdného talíře

mých věznitelů

umělců

politiků

policejních komisařů

jde pachuť zkažená

butulin

fosgen

cyklon B

prý vůně sadu

nechytil jsem se

na návnadu

číslo šelmy

na předloktí

spas mne Bože

pročisti v ohni

otevři bánu

chci projít

skrze jméno

JEŽÍŠ

 

 

 

 

 

---