Osudová

Jednou v noci potají

po schodech jsem dolů sešla

city mi spát nedají

kéž bych tam já nešla.

 

K tobě jsem se přivinula

sevřela tě do objetí

soudnost rázem pominula

vzduch prosycen od napětí.

 

Tvoje krásné bílé tělo

rozechvělo moje srdce

asi se to státi mělo

souzeni jsme si přece.

 

Do tebe jsem se ponořila

slasti se já oddávala

krásná noc to tehdá byla

znovu bych já neváhala.

 

K nebi rozkoš vynesla mě

tělo teplo zalilo

objalo mne tvoje rámě

jež pochybnosti zabilo.

 

Opravdu to bylo krásné

uprostřed horké letní noci

obou nám to bylo jasné,

že máš mne ve své moci.

 

Tvým světlem zcela omámená

zmítal mnou zas čirý chtíč

byla to ta chvíle chtěná

příliš brzy byla pryč.

 

Rázem se vše vytratilo

jenom pouhé prázdno zbylo

tobě to moc nevadilo

mě to málem přizabilo.

 

Konec přišel příliš brzy

já po dechu lapala

tváře zkrápěly mi slzy

když jsem v prázdnu tápala.

 

Přes to vše to říci musím

i když mě to velmi bolí

svoje city v sobě dusím

srdce mi to nedovolí.

 

Děkuji ti za ty chvíle

užila jsem si je nejvíce

měly jsme zkrátka jiné cíle

Miluji Tě, má drahá Lednice:-))

---