pro Medarda

*

určitě, když se ta forma vyplní kompaktně po okraj a ještě nechybí přesah, stačí i 17 slabik k tomu, aby došlo k tvůrčímu zkratu ve vědomí. - ale myslím, že je to mnohem obtížnější než na větší ploše. - přesto je však možné stále to zkoušet, to jo. :)

whisp., jsem ráda, že ses zastavil a děkuji za komentář. Na chvilku jsem si s chutí odskočila k jiné formě, ale haiku si mě chytlo pevně, načichla jsem :o)

... dnes jsem si vzpomněla na jedno krásné (autor Bašó, překlad A. Líman )

Z Eda nesu

na vějíři malý suvenýr -

horský vánek z Fudži

napadá mě, že když se vidění na způsob "haiku" rozvine do více veršů, není to na škodu. - podobně, když se k pozorování přidá reflexe, pocit apod. - chtěl jsem původně napsat "nezaujaté pozorování", ale ono je vlastně každé pozorování, zvlášť když se potom vyjádří v jazyce, zaujaté. - vždy z toho vychází nějaký subjekt. - a čtenářská možnost korelovat s tímto implikovaným subjektem vytváří osud básně, řekl bych. 

něžné...

děkuji za návštěvu

jo, ... *

**

/*