Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČokoládové sušenky
Autor
katybuby
V jedné zemi, v jednom městě, v jednom velkém supermarketu měli velikou várku nových sušenek. V jedné krabici byly vždy 4 menší balíčky a v každém balíčku byly 4 sušenky. Většina sušenek se spolu nebavila, ale v jednom balíčku se setkaly 4 společenské sušenky. Jmenovaly se Nut, Choc, Cara a Mel.
,,Ah, kde to jsem?" podivila se nejmenší čokoládová sušenka, když se probrala v temném balíčku vmáčknutá mezi jinou sušenku a stěnu krabice.
,,Ahoj!" pozdravila ji sušenka vedle ní. ,,Máš nějaké jméno? Já jsem se právě pojmenovala. Jsem Mel. Ty nemluvíš?"
Nejmenší sušenka chvíli přemýšlela. ,,No já nevím, jak se pojmenovat, podle čeho sis vybírala jméno ty?"
,,No... měla jsem kamošku karamelovou sušenku, poznala jsem ji hned při svém zrození v peci. No a vycházela jsem ze slova CARAMEL a ta koncovka se mi líbila a proto jsem se tak pojmenovala. Ty jo, teď mě napadlo, že bys mohla být Cara jako začátek toho slova. A mohly bysme být NKN, co ty na to?"
,,Co to znamená?"
,,No přece nejlepší kámošky navždy!" zavýskla Mel.
,,Nemusíš tady tak řvát, právě jsem se probudil." ozval se neznámý hlas.
,,Ahoj! Já jsem Mel a tady to vedle mě je Cara a jak se jmenuješ?"
,,Předpokládám, že Nut. Ahoj Caro. Umíš mluvit, nebo potřebuješ tlumočníka?"
,,Mluvit umím, jenže Mel mě nenechá. je tam ještě někdo kromě tebe, Nute?"
,,Jo, můj kámoš Choc..."
,,Tak co budeme dělat? Můžeme si navzájem říct o sobě nějaké věci. Hrozně mě to zajímá!"
,,Jasně, no to víš, že jo." řekl Nut ironicky.
,,No tak jo, když myslíš, že je to dobrý nápad." vyjádřila se skromně Cara.
,,Co říkal kdo o nápadech?" ozval se Choc, který se právě probudil.
,,Ále nic, budem si říkat o sobě navzájem" odpověděl mu Nut a nenápadně do něj šťouchl.
,,OK, jdem na to. Takže: mi řeknete NKN, oblíbenou barvu, číslo, zvíře a hudební nástroj. Choc začne." vysvětlovala Mel.
,,No...Můj NKN je asi tady Nut. Oblíbená barva černá, čísla neznám, zvíře tygr a hudební nástroj...chrr."
,,Co mu je?" vyzvídala starostlivě Cara.
,,Usnul, jako obvykle." odpověděl jí Nut. ,,Teď já: můj NKN je vanilková sušenka Nilk. Moje oblíbená barva je zelená, číslo 3 a zvíře pes. Miluju bicí. Chceš o mě vědět ještě něco? Nebo to do policejní databáze stačí?" zakončil Nut sarkasticky.
,,Stačí. já mám spoustu NKN, ale nejnovější je Cara. Moje NEJ barva je sytě růžová, miluju koťátka jo a moje nej číslo je 1 234 567. Podle mého názoru je ten nejlepší hudební nástroj příčná flétna."
Nut už skoro takz usnul, ale když Mel přestala žvanit o sobě, probudil se. Cařiny názory ho zajímaly.
,,No... já nemám NKN."
,,Cože? A co já?" vyhrkla Mel rozhořčeně..
,,No jo pořád, takže moje NKN je Mel. Moje oblíbená barva je asi hnědá, číslo...5 a zvířata nemám moc ráda. Můj oblíbený hudební nástroj jsou housle.
,,OK, tak si teď zahrajem nějakou...ááá!" Mel najednou zaječela, protože krabice se pohla směrem vzhůru. chíli se nic nedělo, potom však následoval volný pád a velký náraz.
To si krabici vyhlédla jedna žena a hodila ji do vozíku. Plánovala, že ji donese svým dětem.
Mezitím se sušenky dohadovaly, co se to asi děje. Žena s nimi totiž neustále třásla. Pak to na chvíli přestalo- jeli autem. V domě žena krabici otevřela a vzala zrovna balíček, ve kterém byli Nut, Choc, Cara a Mel.
Rozbalila ho a sušenky dala do misky, ve které už jedna sušenka ležela.
,Máslová' pomyslela si Mel ,s těmi je k nevydržení.'
Kdyby to řekla nahlas, určitě by někdo opáčil, že k nevydržení je s ní, ale to Mel samozřejmě nenapadlo.
,,Ahoj!" řekla máslová sušenka, sotva žena odešla.
,,Čao, já jsem Mel! Jak se jmenuješ? Budem NKN?"
,,Jsi mladá a hloupá, jak vidím. Jsem Butty. Ležím tu už týden. Co se tu za tu dobu sušenka nedozví o lidech..."
,,No to je super, jako by to někoho zajímalo." odsekla Mel.
,,Ty se mají hodně rády, co?" pošeptal Nut Caře. Chocovi to říct nemohl, protože ten samozřejmě spal.
,,Pozor, už jdou!" zvolala s hrůzou Butty.
,,Kdo?" ptal se Nut.
,,Ty děsné děti, Monica a James!"
¨,,Ale co...?"
To už však děti přiběhly do kuchyně a rovnou k misce. Monica se natahovala po Butty a mezitím volala na svou matku:
,,Mami, došly máslové sušenky! Jaktože jemu si koupila sušenky a mě ne?"
A potom se stalo něco hrozného. Monica si Butty strčila do pusy a začala ji žvýkat. Ostatní ale neměli čas se dostatečně zhrozit, protože James vzal do ruky Mel.¨
,,Pomoc!" Cara, Choc a Nut sledovali tuto podívanou. Najednou se Nut rozesmál.
,,Konečně od nich máme pokoj!"