Jména

Na zastávce se válí Honza na láhvi od coca coly.

A opodál leží nedopitý Petr.

Nikdo si jich nevšímá.

A v televizi běží reklama na pivo, které lidi asi jen v hospodě sbližuje.

Občas projdu okolo kostela.

A jedním okem mrknu do vitríny na smuteční parte.

Čeněk Václavík...58 let.

Stanislav Hutěčka...58 let.

Tak z naší třídy už šest kluků chybí.

Odcházím a tak nějak smutno divně je mi u srdce.

A to mám prý pořád dobrý, stejně tak tlak stodvacet na osumdesát.

Divno je mi.

Už se začíná kácet v našem lese.