Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNechutně
11. 02. 2002
7
0
1744
Autor
cup_of_tea
Černá slizká omítka
mi tiše spadla na hlavu
(a proč píšu v první osobě?Proboha!)
Zamyslet se...proč ne...
Vyřešit...jak snadné...
Chytrá slova přátel, inteligentní rady vševědoucích...
Copak oni necítí?
(to co já?)
Leze to pod kůži
a prolízá jí jak červ
a nejde to ovládnout...
Sou to snad pochybnosti?
O sobě samém?
Není mi to jasný,
vždyť ta bílá,
čisťounce
nevině,
nádherně
a originálně bílá
bílou není.
Já to tak nevidím,
něco je pod ní...
Možná...
Třeba ne,
proč své intuici nechci věřit?
Je to jak lentilky, ty na mě ví taky víc, než chci...
meningitis
21. 05. 2002
tak to také znám....ty pocity .... vidění bílé ... snad strach co skrývá... cítit intuici ,která varuje a nedat na ní ,protože ta bílá je tak nádherně bílá - i když - vhání do těla pochyby....
..................*..................
cup_of_tea
05. 05. 2002
Ježiš, tahle báseň mi připoměla 2 věci: Gabču a ten okamžik, když jsme scházely ze schodů z dramáku a ty ses zeptala:"Je lepší psát černě do světla nebo světlem do tmy?"(nebo tak nějak)
Je krásná, ta básnička ale vyvolává ve mě pocit omítky na jazyku, jak bych lízala zeď.Teď se půjdu mrknout na ty tvoje dílka for Němečková.Zatím Pá Anit