Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dveře

25. 08. 2013

884

Autor

Annabella

Jsem unavená, bohužel ne společensky, ale celkově. Buďte shovívaví, prosím?

Nebaví mě každý den čekat, až se ozveš, že jsi v pořádku
Nebaví mě, že mi nikdy nedáš přímou odpověď na přímou otázku
Nebaví mě vymýšlet si, když se ptáš, proč jsem smutná
Nebaví mě tvoje kecy o definici lásky, co je nutná

Na téhle straně dveří jsi jediný, co mi věří
Na druhé straně dveří já ti nevěřím

Nebaví mě, že nikdy nechceš vědět, co k tobě cítím
Nebaví mě, když se zase chytím do tvých sítí
Nebaví mě, když se mnou nemluvíš
Nebaví mě život, když za ruku mě nedržíš

Nebaví mě jak jsem na tobě závislá
Nebaví mě když je tvá zář pohaslá
Nebaví mě, že nemám jak to říct
Nebaví mě, že já chci tebe víc

Na téhle straně dveří jsi jediný, co mu věřím
Na druhé straně dveří nikdo mi nevěří

5 názorů

Annabella

29. 08. 2013

Dát tip

Ano, navíc nevím, jestli je to aktuální, nejsem věštec a možná pláču nad špatným hrobem. Taky přesouvám svou maličkost na VŠ, tak aby mi pak nezbyly jen oči pro pláč, minulost se najednou zdá tak snadná!

Vampirelord

29. 08. 2013

Dát tip

Minulost je jediné, co mám jisté.....to mě zasáhlo...svatá pravda....a navíc žijeme díky minulosti....té krásné minulosti....chtěl bych koukat jen dozadu...dopředu bolí oči i srdce...........