Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNo a čo?
14. 02. 2002
1
0
1149
Autor
Petra
Had spí mi na hrudi,
Dlhý a ťaživý,
Odháňa každý sen,
Každý pohyb je klamlivý,
A tak je to deň čo deň.
Zjedla som jablko
A vyhnali ma z raja,
Mám jeho rebro
A predsa nie sme dvaja.
Tak sladké bolo poznanie,
My zhrešili sme spolu,
Nie, neučiním pokánie,
Nalepte na mňa smolu.
Nalepte smolu a ofúknite perím,
Priviažte na pranier,
Ja viem čo chcem a čomu verím,
Poslednú večeru dajte mi na tanier.
Stavajte šibenicu,
Nech mám posledné želanie,
Alebo upáľte čarodejnicu,
Nech nevidí ďalšie svitanie.
Ja si teda želám,
Kľukatý osud a divný ľud,
Nech som v hrobe
A od všetkého mám kľud!
cosmosphereX
08. 04. 2002
"tak som potom nejaká divná....a tiež sa mi zdá divný svet okolo mňa....",řekl bych,že máš nebo jsi měla tyto pocity a chtěla jsi utéct,mně se to líbí, jen se tomu všemu musí člověk ubránit
víš, k tomuhle se těžko píše vážná kritika; plně chápu to vykřičení pocitů, potud dobrý, ale po básnické stránce tak nějak marně hledám nějaký zajímavý obrat, nějaký nápad, který by tomu dal šťávu ... snad jen "Poslednú večeru dajte mi na tanier." je pěkně použitej motiv :-)
Druhá sloha mi príde najzaujímavejšia !! Celkovo, ale áno, hoci sa celkovo berieš pomerne tragicky...možno trochu odľahčiť a bolo by to ono !!
Aj nový náboj od 4. slohy sa mi páči ! Pekne.
presilovka biblických termínov (had, rebro, hriech, posledná večera) v úvode básne, k záveru skĺznutie takmer do patetickej roviny (hrob, kľud) a bohužiaľ aj ku gramatickým rýmom...