Beránci v ohradách

v noci jsem tě viděla sedět na stromě

trochu sis zpíval

znělo to hezky

říkala jsem si

to se podívejme jak pěkně zpívá

smál ses tomu a kopal nohama

z pat ti vyrůstala malinkatá křídla

čile kmitala až to lechtalo

přemýšlela jsem

kde jen jsem to už viděla a nemohla si vzpomenout

z úst ti při zpěvu padali beránci

padali to trávy

naháněl jsi je do ohrad

ohrad beránčích

říkala jsem si - to je ale krásné

a ono to bylo krásné

tak krásné až to bolelo

bolelo někde hluboko

opravdově

vznášeli se beránci nad zemi

zaplétali do větví

jiní si pluli po obloze

někteří pukali

jen tak

a ve vzduchu bílé rouno

bílé rouno beránčí hebké na omak

a já toužila abys nikdy nepřestal zpívat

nahánět beránky do ohrad

ohrad beránčích