Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHrdinové táhnou do nebe?
13. 02. 2002
2
0
1618
Autor
inblue
Nikdy mi nikdo nepoví
a nekřikne mi do tváře:
"Jak můžeš být tak bláhový
a tvrdit, že smrt neváže?
Copak máš skryté důkazy
a věříš? To mi povídej.
Nadpřirozené úkazy?
Tak za pravdu mi přece dej,
že tyhle divné naděje
se v tobě rodí zbytečně
a věřit na ně marné je.
Tak chovejme se netečně."
Mám pravdu? Volám do sebe:
Kam padne víra přespříští?
Mám pořád věřit na nebe,
nebo se peklo roztříští?
Kam tedy plynou životy,
kde zrodíme se za léta?
Ve stěnách šedé nicoty?
A budoucnost? Je prokletá?
Já stejně vím, že za hradbou
všedního světa vidění
květiny žití nevadnou.
A na tom se nic nezmění...
tak díky téhle jsem si přečetl bratra a jeho porávání s ženskými rody.:) jinak jako obvykle, proste modre, nebo se pletu?
Myslím, že všichni toužíme, aby pak něco bylo. Přestože tvrdíme, že na to nevěříme. Já teda taky nevěřím, ale napsané je to pěkně ... tipuji tě na mladší ročník, takže zřejmě máš na podobné úvahy ještě dost času.
Modrá Klárko, krásné!
I když jako skeptik nevěřím, ž je něco po smrti, svůj odlišný názor jsi vyjádřila nádherně. Kéž bys měla pravdu Ty a ne já.