Ale my jsme stále žiti v tělech

Ale my jsme stále žiti v tělech
jako neživotné konstrukty animované
vyhlížíme zpoza závěsů v agónii
sami sebou najatí
vzatí na milost vnímáme čas
i rytmy dějů to je ona příčetnost
tak nutná
je to sdílení rytmů intervalů
nic logického nebo rozumem odůvodnitelného
(není možné logicky sdílet prostor
vyskytovat se rozumově odůvodněný)
opřel rozevřený břich o losovací buben
do osudí pomalu vtékají vnitřnosti
v osamělé hale se členové komise
ukládají ke spánku
ta místnost je naplněna éterickou hmotou
schopnou projikovat jejich sny