Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdo střeží odraz sebe sám
Autor
cvrcka
Babice s košem zlatých ryb
dnes ráno stála na mém prahu
vědomí. Čas zas nabyl váhu.
A do dna hrdla zapíchlý
mi zůstal příkrý pohled let.
Jím. Bude tma. Co nevidět.
23 názorů
jsme k tomu učeni - kultivovat se od přirozené sebestřednosti k zodpovědnosti a .. často popírání vůbec i existence vlastního chtění. už od mala. Nevadí, objevujeme (a objevujme!) to znovu. učmíme (učme) se sami.
díky taky, střípek diskuze, dobrý.
Tak to jó :) něco podobného jsem si představil pod pojmem "nezanedbat se" Zodpovědnost se mi jako důležitá asociuje ke vztahu k druhým.
Jak se řiká: Bez práce nejsou koláče. ( Ikdyž v nemocnici mi řikali: Nejdřív koláče pak můžes do práce.x¨)
Děkuju za rozvedení
no. Když píšu nezanedbat se v oblasti zodpovědnosti, tak tím myslím zodpovědnost sám sobě. Pokud něco chci, něco musím. Nevěřím na "nemůžeš mít všechno" i když přijímám "nemůžeš mít všechno najednou". Jenže i jeden rok života je nesmírně dlouhá doba. A celej život je hlavolam o milionech dílků. Můžeš s nima naložit po svém, ale nemůžeš mít všechno najednou (třeba když je rozhazuješ do prostoru, tak ti jednou dojdou, atp, můžeš je rozdávat, třídit, skládat, dívat se, stavět z nich něco úplně jinýho, než "zamýšlel" výrobce, můžeš je pomalovat, polejt vodou, zahodit část, pak ji hledat, najít..kochat se, odmítat tvar a materiál. )
A když něco chceš, něco musíš.
Jo, má to i své plusy.
Jak to myslíš v oblasti zodopvědnosti? Když člověk nemá závazky vůči dětem atd., tak to může být svobodný/divoký život. Ale to jen tak polemizuji, buhví co je na tom pravdy.
petr.ix, gora, pété, Delirius - díky vám.
blbjenka - mám k tomu v hlavě obraz bouře u moře nad útesem a stařenu v šedivých cárech...muhehe :D
patrio - já mám v podstatě stárnutí dost ráda. Jde jen o to...nezanedbat se. V oblasti zodpovědnosti, zejména.
Nedá se nad ním vyhrát, nejde proti němu bojovat, ani přetočení hodinek nepomáhá. :-( Alespoň, že z otevřených ran dělá jizvy.
*
ten Babica na začátku mě dost vyděsil... :)) a po zaostření... se mi to zdá smutné až mírně hororovité
smysluplnou myšlenku v ucelené formě oceňuji
Delirius Tremenson
05. 11. 2013to je nálož! T*
Vinci, proste, je mi ctí, že si snad pro sebe odnášíte dost...
Ostrichu - pokud "měl dělat" značí "chtěl dělat, abych byl tím, proti komu pak dovedu stát na prahu", pak jo. Poctil jsi mě poznáním. U mě víc touha než nutkání, ale v zásadě..ano. Záleží asi trochu který jídlo svýho "dne" zrovna baštíš ;)
To se opravdu zapichuje do dna hrdla ... jako úzkost z toho, co by mohlo být vykonáno....
Skoro mne to nutí odtud odejít a dělat, co bych dělat měl. Protože čas, co chvíli oněměl, se vrátil, ztěžklý každou minutou, co je planá... co nedožije rána.
Babice - babizna, baba. Zajímavý překvapení! Neví to dokonce ani google! haha.
Richarde díky za pozastavení se.
Richard Hrob
01. 10. 2013Jo, podle mne to má cosi do sebe.