Lekníny nad hrncem

Divušce

Naše krásná zahrádko
zalejvaná potem Jardy Jágra

Slib mi, hrozíš mi rýčem
že nám nikdy nevyneseš spaní
a po návštěvách nebudeme chodit sami
ale vždycky $ lidmi!

Polib mě na rty, ty hade!
odpovídám s ledovým klidem ráje
až mě zamrazila tučná labuť
pod ostříhaným drnem moje noha

Z toho jsem vyrostl, přiznávám zelenou barvu
jako nit vypáraná z mrazu
jako prémie zahryzlá do ocasu
jako když se pokládá vyhřívaný trávník

Opakuji tedy napůl úst
polib mi rtuť a dýchej
pod dekou bělmo
copak kradu puky?

Místo v kašně poleno v krbu
přísaha na náměstí
tebou odvedeni
do dětských pokojíčků