jak jsem se stal Erbenem

Čenkov je malá víska mezi kopci na půl cesty mezi Příbramí a Hořovicemi. Místní Hospoda Za Vodou má nejen restauraci, ale i sál, kde cvičí místní sokolové, ping-pongáři, tančí se tu na plesech i rockových koncertech. A kromě toho se tu taky hraje ochotnické divadlo.

Náš divadelní spolek má za sebou už skoro dvacet sezon, i když na divadelních stránkách máme v titulcích hrdě „založeno 1892“ – to je ale rok první zmínky o divadle v Čenkově vůbec. Od roku 2011 pořádáme Čenkovský divadelní podzim, přehlídku amatérských divadel z blízkého i vzdálenějšího okolí. V prvním ročníku jsme měli čtyři představení, letos jich už máme deset a to ještě pár přihlášek přišlo až po uzávěrce. Přitom nikdo nedostává žádný honorář... 

Jako první v letošním ročníku k nám v pátek 4.10. zavítal tým Divadla Na Vísce z Hořovic se svou hrou Pane Erbene, neřekněte ne… Je to volná improvizace na téma Erbenovy Kytice (vydáno 1853), s použitím   prvků adaptace Jiřího Suchého a divadla Semafor (premiéra 1972) pod režisérským vedením Slávky Hozové.

Mohlo mi to být nápadné už před začátkem, kdy za mnou jedna z hereček přišla, jestli si nechceme přesednout do přední řady, když už těch diváků asi víc nepřijde…Až během hry mi došlo, že si mě herci vybrali jako představitele pana Erbena, na kterého se občas symbolicky obraceli se žádostí o souhlas, když se s autorským pojetím odchýlili od původního díla příliš daleko.  Naštěstí  jsem nemusel být ve hře  nijak aktivní, dokonce jsem mohl sedět na své židli…

A když jsem při děkovačce a rozdávání květin vznesl dotaz, kam že se podělazákladní báseň Erbenovy Kytice „zemřela matka a do hrobu dána…“ , jeden z herců ji bez váhání zpaměti přednesl…

Celý program divadelní přehlídky (trvá až do prosince) najdete na  www.divadlozavodou.cz