Vzpomínám. Vzpomínáš?

Vzpomínám.

Na to jak utíkalas po nocích

před tímto světem, k objetí

konkrétních tváří

a říkávalas,

že tmavé oči jsou nejhezčí.

Bylo to jen pár dní před tím

než jsem tě ztratil.

Vzpomínáš?

Jak po obloze táhla mračna

a naše srdce s nimi

chtěla létat,

až se to mohlo zdát

jako kýč.

Jenže milovat lze jen jednou,

jen když jaro se chýlí k západu,

pár dní před tím,

než se ztratím,

než zapomenu

tvou poslední větu:

„Nikdy v té jisté posteli

s dvěma různými muži.“