Ten obraz, co nikdy nedokončím...

Víš, jak mne spálit
pohledem, jenž sdělí
tajemství, záblesk, ono malé Že by?
Stačilo, abys vyšla po koupeli
a již se nehne David od Batšeby
Jsi stále stejná, svůdně neprodejná
když na mě shlížíš z obrazu van Rijna

Máš v očích něhu,
však i pomstou hoří
na bílé paži ulpí skvrna černá
Snad právě v pekle přijdu k oratoři
Judito moje, s hlavou Holoferna
bylas můj anděl, já tvůj malý rádža
díváš se na mne z plátna Caravaggia

 Rám nemá obraz
už ho nenakreslím
řeklas, že budeš pouze moje sestra
někdo svou hvězdu sleduje až k jeslím
pro tebe zemře lstivá Klitajmestra
Před tebou stojím si za svými činy
Máš pro mě náboj
čáry Elektřiny