Zdenda: únos

     Příští den se probudil a po vykonání hygienických a jiných potřeb, se vydal do terénu. Před domem stál jeho Modrý Brk a padlá rosa se na něm blyštěla. Zdenda neodolal a skočil si zpátky do bytu pro foťák. Taková nádhera mu nesmí v rodinném albu chybět. Brka blejskl ze všech úhlů. Nezapomněl ani na podvozek. 
     Pak skočil za volant a za chvíli už uháněl do města, kde se měl uskutečnit únos. Podle informací co dostal, se dítě v kočárku objevilo přesně v 8.00 hodin a jeho matka ho tlačila po chodníku směrem k oblíbeným potravinám. Zdenda polechtal plynový pedál a pomalu začal matku s kočárkem sledovat. 
     Zdenda jel zkušeně nenápadně, ale Modrý Brk nějak nespolupracoval. Dělal hroznej rámus a z výfuku mu šel takovej smrad, že by z toho chcípla i lambda sonda. Zdenda tedy uvážil, že raději půjde pěšky a pak se k Brku vrátí i s děckem. Fajn. Zdenda tedy změnil taktiku a začal matku s kočárkem pronásledovat po svých. 

Najednou se prudce otočil a utíkal zpátky. Za jízdy naskočil do Brku a dupl na brzdový pedál. 
    \"Kurva\" zaklel Zdenda. Já zapomněl koupit tu novou ruční brzdu. Proklínal se a kola točil do chodníku, aby se Brk už samovolně nerozjel. Matka s kočárkem mezitím Zdendovi zmizela z očí a Zdenda musel rychlým krokem dohánět budoucí oběť únosu. 
     Á tady je, uleví se Zdendovi, když spatří kočárek před obchodem s potravinami. Tak a jde se na to. Zdenda nenápadně přistoupí ke kočárku a porovnává dítě v něm, s fotografií objednaného zboží. Ok, souhlasí potvrdí Zdenda zboží a jde na to.
 
Zdendův postup č. 12
1. Zaujmout dítě nějakou hračkou:
     Zdenda vytahuje z podšívky kabátku Desert Eagle a podává ho dítěti, jako chrastítko. Samozřejmě před tím vyndal zásobník a náboj z komory. Doufám, že to děcko nemá vlastní náboje, koumá Zdenda. Blbost, takovej prcek přece ještě nemůže mít zbroják.

2. Mluvit na dítě, aby ztratilo nedůvěru:
    \"No ahoj, ty fakane malej,\" zkouší to Zdenda přívětivým tónem, který se podobá chrastícímu ložisku, přičemž dítě začne kuckat z toho smradu, co má Zdenda v hubě. 
    \"Chceš se se mnou projet pořádným fárem? Jak tak sleduju, ten tvůj kočár za moc nestojí,\" zkouší to Zdenda přes techniku, protože dítě je chlapeček.

3. Rychle sebrat dítě a zmizet:
     Zdenda šáhne do kočárku, vezme dítě za posranou plenku a schová ho pod kabát. Svědci žádní, tak honem k Modrému Brku.

     Zdenda běží nazpět k Brku. Dítě pod kabátem začne řvát, ale jeho jekot se ztrácí v sípotu, který ze sebe vydává Zdenda, nezvyklej běhat. A konečně na obzoru vidí Brka, jak modrým lakem oslňuje kolemjedoucí řidiče. Chválabohu, nevěděl jsem, že to bude taková dřina. 
     Zdenda odemyká Brka a děcko háže na zadní sedadlo \"sorry mladej, ale vepředu sedět nemůžeš,\" vysvětluje fakanovi, který na něj vycenil svoje dva zuby. 
    \"Hele buď rád, že nejedeš v kufru,\" pohrozil Zdenda a vypálil s Brkem kupředu. Jelikož ještě nevytočil kola, tak vypálil na chodník. Chvíli mu trvalo, než zacouval zpátky na silnici, ale asi za litr benzínu to bylo v pohodě. 

                                                                                                                ***               

    \"Zase červená,\" zaláteřil Zdenda a hypnotizoval semafor. Najednou ucítil známý pach, který neměl v autě co pohledávat. Otočil se a spatřil, jak ten malej fakan hnojí a zavlažuje jeho zadní sedadlo. 
    \"Milá paninko, dneska budou vyšší náklady,\" usoudí Zdenda a děcku bere Desert Eagle. 
     Za chvíli je i přes otevřené okýnka v autě jak v plynové komoře a Zdendovi se dělaj mžitky před očima. 
    \"Ještě kousek a jsme tam,\" povzbuzuje se Zdenda a jede co Brk dá. Na obzoru přepychová vila, kam má Zdenda dodat zboží. Zdenda jede naplno až k hlavnímu vchodu, kde na ruční brzdu háže smyk. 
     Jelikož mu ale ruční brzda stále nefunguje a Zdenda na tuto maličkost stále zapomíná, skončí s Brkem v záhoně růží, poté co předtím projel altánkem. 
    \"Tak jsem tady paninko,\" vypadne Zdenda ze dveří. \"Tady máte toho smrada (volí Zdenda vhodné slovo) a Brka mi dejte do pořádku, zejtra se pro něho stavím\" a vrávoravým krokem odchází k domovu. 

     Můj milý deníčku, píše Zdenda, doma schoulený v křesle. Dnes to bylo hrozný. Brk je v prdeli a já furt smrdím jak hovno. Raděj bych si to rozdal s bandou najatých zabijáků, než s tím malým fakanem. Ještě zajdu k psychiatrovi a vemu si týden dovolený, ale neboj se, myslím, že se z toho dostanu.
     Zdenda usíná a ve snu ho honí posraná plenka v kočárku a ten malej fakan po něm střílí z Desert Eagla. Zdenda si ve spánku hnojí a zavlažuje křeslo a ráno smrdí ještě víc.