Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřipustit prázdno
Autor
Fairiella
Připustit prázdno je jak nádech
před skokem kamsi do hlubiny.
Stejně jak dřív mě bolí v zádech
a stejně chutná pocit viny.
Ve vodě stojí po kolena
nejasný stín a za ním skály.
Ta voda dálkou prosolená,
skaliska –
div se nepovalí.
Zavolat: „Stíne, ustup stranou!“,
zdá se být těžší než dřív bylo:
teď je mi ticho
domobranou,
na stín se všechno navalilo.
Připustit prázdno
tam, kde někdy stával
obrys naší duše, jenž se v moři topí –
Vybledlý Měsíc
k ránu polehává.
Opevnění tichem zanechává stopy...
9 názorů
zaskřípal písek pod nohou
ta noha stopu ryje
v pobřežním písku dlouho nebude
až přijde příliv, voda stopu smyje
já čtu si zde jen věršů pár...
A dostaly mne, "zmije"!
Richard Hrob
07. 11. 2013Tak tohle mne oslovilo. Velice dobré dílko. Tipuji*
.....solidní dikce až šejkspírovských monologů....
"Připustit prázdno" je slogan s potenciálem salta mortale! To není vycucané z prstu, tady cítím těžký duševní ponor a poctivé vítězství psychické rovnováhy (omlouvám se tedy za tuto interpretaci, ale dostalo mne to)
škoda, že to u zodpovědných koryfejů bude mít handicap "tradiční formy", ale oni asi nedomýšlejí váhu a sílu obřadnosti, s níž se vyhlašuje válka nebo vnucuje kapitulace. Dobře jim tak, ***
Sal Paradise
06. 11. 2013Záda mě naštěstí ještě nebolí, ale podobný pocity někdy jsou... Jen bych to nevyjádřil tak poeticky, bližší je mi syrovější expresivnost... ale good ;-) *t