překážka

zapomnění;

slovo, které zní tak krásně, slovo, které hledala

na dně skleniček vína,

v proudech krve stékající ze zápěstí, dopadající na podlahu

v hrsti prášků na spaní

a přesto nenašla

 

chtělo by to několik hrstí,

chtělo by to

říznout ještě o něco hlouběji,

mám hlad a žízeň

co mi brání?

 

i don't belong here. bolí to.

žít tady a ve skutečnosti tady nebýt.

kde jsem?

lehla jsem si na dně oceánu

daleko od lží

daleko od všech úlomků úsměvů

 

vytrhala všechnu trávu, protože nemohla snést její odstín

strhala z oblohy mraky,

protože nesnesla tolik bílé barvy najednou

a natírala;

 

na růžovo,

natírala načerno

vtiskla do kmene stromu

obrysy své dlaně

pak naslouchala své vlastní ozvěně uvnitř kmene

místo mízy tekla krev

ale v ní mízy by se nedořezalo

 

stála a strach v ní čekal ve frontě

za bolestí; kdy se může zhmotnit

jen vůně lesa držela její tělo pohromadě

 

co mi brání?

vždycky jsem chtěla aby mě někdo odsud odvedl

co mi brání?

zakořeněné touhy,

které nemají ani tvar, ani barvu, ani smysl

ale stále jsou

 

 

 

---