Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePadá, nevidím, zvoní, neslyším
Autor
Budteveseli
Přál jsem si útulný byt, lásku v něm a zábavnou práci,
teď všechno mám, a štastný nejsem - jaksi
a proměnlivě modrá obloha je,
listí na stromech stále roste a padá a voní,
a mě to jedno je - čas sám pro sebe si zvoní.
Teď přeju si - abych si přál - vidět štěstí v mracích,
vemte si můj byt - i tu zábavnou práci,
lásku mi nechte, však volnou - jako volní jsou ptáci.
2 názory
Budteveseli
10. 11. 2013Děkuju za názor, vlastně s tím naprosto souhlasím!
já nevím.. něco se mi na tom líbí, ale takhle, jak to je nařádkovaný na takovou hromádku, mi to nějak nesedí - a hlavně to "jaksi", co je tam jen kvůli rýmu, to mi vadí + ty dvě zrýmované "je"