Bajka o zanedbané klisničce

U jednoho lesa kousek od sebe žili dva medvědi Brumla a Blumla. Jednoho dne se vydal Blumla navštívit Brumlu a zjistil, že Brumla si v ohradě začal chovat bílou klisničku. Chvíli ji pozoroval a všiml si, že je ve strašně zuboženém stavu. Nebyla přímo na umření, ale byla vychrtlá, její hříva i ohon byly řídké a mastné, nohy měla tenké a téměř beze svalů.I přístřešek, ve kterém přespávala, byl pouze stlučen z větví a byly v něm místy široké škvíry. I sedlo a uzda byly už staré a ošuntělé. Snad i proto, když spolu pojídali u kávy med, se Blumla Brumly zeptal: "Brumlo, vidím, že sis koupil novou klisničku. Je vskutku nádherná, jen se mi zdá, že je taková smutná a možná i příliš hubená. Víš, nechci být moc dotěrný, vím, že to není moje starost a nerad bych tím ohrozil naše mnohaleté přátelství, ale jsi si jistý, že má ta klisnička všechno, co potřebuje, že jí nic neschází?" Brumla, lehce posilněn medovinou, se na svého přítele Blumlu pousmál, opřel se do křesla a velmi vřelým a přátelským tónem pronesl: "Milý příteli, ta klisnička má všechno, co potřebuje. Hlavu kam složit má, ohradu by jí mohly ostatní klisny jen závidět, jak je rozsáhlá, denně jí dávám kyblík obilí a vody má taky dostatek. Ale pokud se ti zdá, že nějak strádá, můžu jít na pár týdnů bydlet k tobě a nechám tě, ať se o ni staráš sám." Blumla se chvíli zdráhal, ale jelikož měl silné sociální cítění a klisna se mu oprvadu nejevila jako zcela v pořádku s Brumlouvou nabídkou nakonec souhlasil. Jen co se Brumla odstěhoval, došel k ohradě a řekl: "Neboj malá, postarám se o tebe." a tak taky udělal. Zdvojnásobil klisničce množství obilí a dokonce vybíral jen ty nejkvalitnější zrnka, též se staral, aby její strava byla pestrá. Donášel jí ty nejčerstvější a nejčervenější jablíčka, louskal pro ni oříšky a nosil jí piškoty, někdy piškot namočil i v medu. Seno v přístřešku, kde přespávala, měnil každý den a nechal ji i podkovat. Jednou v podvečer jej přišel navštívit Brumla, aby se podíval, jak to Blumlovi s klisničkou jde. Zastavil se u ohrady a viděl, že klisnička je o mnoho šťastnější. Hříva i ohon se jí leskly, srst jí přímo zářila, její svaly na nohách se zvětšily a přes ně byly vidět naběhnuté žilky. Zkrátka musel uznat, že klisnička vypadá o hodně lépe. "No, měl jsi pravdu, Blumlo, ta tvá péče jí vážně svědčí, jen tak dál." Blumlu Brumlova slova potěšila a povzbudila. Blumla zboural klisničce starý přístřešek a postavil jí krásnou stáj, kam jí nefoukalo ani škvírama neprosvítalo sluníčko. Rovněž jí koupil krásné nové sedlo. Denně jí pucoval srst a česal hřívu, až klisnička ržála blahem. Sledoval, jak jí sílí nohy a jak skáče výš a výš a dělalo mu to hroznou radost. Jednou jel koupit pentle, aby jí je mohl navázat do hřívy, a když se vrátil, tak ohrada byla prázdná. Poučení: Čím více se staráš, tím dříve ti uteče.