Platonica

Ty, jenž jsi smyšlený
proč nejsi u mě, u ženy?

S problémem vnitřním větším jak zeměkoule..
Proč nemůžu se k tobě choulet?

Z jiné než tvé strany cítím chlad..
Snad mne doopravdy nikdy nikdo neměl rád..
Ty smyšlený jsi nebýval
když existující se usmíval...

Když odcházíš z mého snění ven
cítím, že jsi stále připojen..

Ač nejsi, jsi tu,
vidíme stejné nebe a stejnou kometu.

Stejný měsíc svítí na tvou postel,
víc k modlení beru souznění než kostel..

Smyšlený, chci být napojená!
Ve spánku jsem přece spokojená....

Spánek je tišící ulita,
tolik bolí realita!....

Listopad 2013