Ma saison preferée

Rok co rok se tamhle plesá
rok co rok stejné páry očí
někdo šel radši do lesa
ale většina si povyskočí.

Železná košile je zvykem
tak moct vydloubat ty očí páry
jenže ty by reagovaly křikem
tak aspoň znát nějaký čáry.

Ať vybublá pohár zapomnění
ať vystřelí z kotlíku zběsile
jím propít se do věčného snění
zvyk je železná košile.

Zatím tedy jsem jak oni
dvě oči a dvakrát zmar
trapnost stejná jako loni
nemůže být větší dar.

Jaká čest být tady s vámi
na festivalu trapnosti-
samí pseudopáni a dámy
kde zakopneš jen o kosti.

Ta holota náhle skrývá těla
ohlodaná společnou minulostí
jako kdyby se snad pozlatit měla
pověst, která je prioritou hostí.

Maškarní bál to vskutku není
tady masky nejsou řešení
nikdo nepozřel pohár zapomnění
a na to pozor, vznešení.

Ale kdo bez viny
kamenem ať hodí do skla
..zbydou jen střepiny?
nenávist zatím vzrostla.

Navěky passé je skrývat zlost
plivu kolem jedovaté sliny
kámen mě udeřil a konec-dost
to trefil ten, kdo bez viny.

---