Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHvězda
Autor
blecha113
Jednou jsem v noci nemohl spát,cosi mě tlačí do mých zad
tak jsem z postele radši vstal,než bych celou noc špatně spal.
Stoupnu si k oknu a koukám ven na noční nebe nad městem
v tom vidím světlo a slyším šum a hvězda míří na náš dům.
Vylétla z pod oblohy,myslím tu malou hvězdu
praštila do výlohy,naproti u výjezdu.
Kouknu se na oblohu,tam všechno na svém místě
tak že není od bohů,teď to vím téměř jistě.
Obléknu se a běžím k ní,ve střípcích skříně výkladní
ležela malá hvězda,snad se mi to jen nezdá.
Co je svět světem padají a cestu zpátky neznají
tak jsem jí ve svých dlaních skryl a po cípech jí pohladil.
Hvězda mi řekla "Snad už víš,že když nás padat uvidíš
že máš si něco tajně přát a přání vyplní se snad."
"Každá z nás patří někomu z vás,když se naplní jeho čas
že přijde chvíle střídání,lidí do nebe-hvězd padání."
Kdo ví kdy osud vybere mě,mou hvězdu z nebe odloupne
pošle jí dolů a mě zas tam,kde můžu zpívat třeba vám.
Smutný se ptám "To ty jseš má?Teď přijde konec mého JÁ?"
Ona se začla tiše smát,že prý dál můžu v klidu hrát.....