Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTřeba ještě dýchám...
Autor
Petr333
To po /kouskách/
jak prorůstáme životem
den po dni,vlásek po vlásku
ve staženém hrdle
ten pradávný údiv.
To jak sílí v nás ta řeka
co se bojí ranních přílivů
blízkého pobřeží
Pavlovi...
Jako by nestačilo,
že nehojící se rány samoty
vyhandlovaly vzpomínky
na tebe
Benátským kupcům...
Jako by nestačilo,
že v mírném tempu gavoty
ve vitrážích chrámu vidím
tančit sebe
v zástupech tupců...
Jako by nestačilo,
že z vylouhovaných rýmů
naší lásky
se kdosi opíjí
v našich postelích...
Tak kdy už?
Konečně zmlkneš,
ty hamletovský posměváčku
kdesi v mojí hlavě?
Cožpak nemáš lepší nápad,
nežli odtávat jako rampouch
nad rušnou ulicí?
Cožpak lze umřít
pro pár TVÝCH slov,
na který už si nevzpomínáš?
Cožpak nelze vynechat
tu předposlední splátku
legračnímu týpkovi na
UNIFIKOVANÉ ŠTĚSTÍ?
Cožpak mohou existovat
ještě nějaká další rána...
bez tebe?
Mlčíš...
Zkusím pohnout
svojí trnovou rukou života,
třeba ještě dýchám...
9 názorů
Evženie Brambůrková
31. 12. 2013Moc smutné. Snad bude lépe.*
Stárnoucí vlk
31. 12. 2013opravdu líbilo***