Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Moucha

31. 12. 2013
0
0
1034
Autor
Monet

                                                                                     

   Moucha

 

Na flétnu za zdí soused hrál

tak falešně

tak zbytečně-

mě k vzteku z lože tempem hnal

Mohu spočinout

chvíli netečně?

 

Pak z hrnku mušku mrtvou pít

-štěstí neměla-

jsem neměla.

 Hledět líp, smí tu pár dnů  žít.

 Být nesmělá,

 nezemřela.

 

Teď kvapem bundu, šál a pryč

 unylost  nesnáším,

zvlášť líné výtahy.

Až dole  -zjistím-

nemám klíč

-ach to mě nebaví,

 ach, mě to nebaví.

 

(Nevím..) Tak se na to podívej-

tak falešně,

tak smutečně,

jako ten morbidní chorál zněl

to zvíře zařvalo

 zcela zbytečně.

 

Tak přemýšlej o té mouše!

Asi zkazila

mi náladu...

Ach, kdyby vážila

si souše

zřejmě by nedoplula k rozkladu..

 

Nemá to začátek

ani konec.

  Cítím se zase

jak pitomec.

 

Byla to žízeň,

co nutila ji pít.

Chtěla jen žít-

Nebo přežít.

 

Co mi tím asi chtěla říct?

"Lepší jen snít,

 než se zabít."

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru