Věčnost

Nemůžu stín vyrvat slunci,

nechce dát se zapomenout

 moment, kdy tvá prosba v očích

 chtěla se mi připomenout.

   Bolíš...

 mě jako mezi námi dlouhé míle

 bolí to, bolí to..

Mohla jsi se dotknout jinde

 davy sdrcí stály frontu,

  do náruče spadnout z výšky,

 utekla bych k horizontu

   Hoříš...

a pritom neznáš ani křestní jmeno,

 hoří to, hoří to...

RF:  Zpátky do nasich pohledů chci se vrátit,

        vlak zastaví, na nádraží

          a mezi tisíci hledání..

       zlověstné poznáni, o nemožném setkání, není čím platit..

         Zbytky zbrani do proudu řeky,

         jen s nadějí, že chytnes je ty...

Odkrajuji mrtvé chvíle

 nákupni koš s kalendáři

 maratóny před myšlenkou

 jak se ti proč a s kým daří.

  Hojí...

mě pouhý čas, když doufám, že mě s tebou spoji...

Životem dál míjíš  tolik očí,  co se

 prostě otočí 

    za tebou a chtějí jít s tebou dál,

 tě vážně neberou

 ty dál chceš pořád proplout

 naší nezkoumanou hlubinou

  ...až zbraně chytíš.

 

RF: Zpátky, zásnuby pohledů , jen rychle vrátit...

         a mezi tisíci hledani..

                 zlověstna pravda tě dohání...

---