Strašidelný dům

Karla šla po Fliederstrasse. Pršelo a byla bouřka, a tak byla Karla ráda, že bude za chvíli doma. Jak tak přemýšlela, jestli si dá doma čaj nebo kakao, nevšimla si, že prochází kolem čísla 13. Jakmile si toho všimla, okamžitě přeběhla na druhý chodník. Teprve u čísla 10 přešla zpět na ,,lichou” stranu ulice. Náhodnému kolemjdoucímu cizinci by se to zdálo podivné. Ale obyvatelé Haindorfu by to v nejmenším neudivilo. Každý věděl, že na Fliederstrasse číslo 13 straší. A Karlina rodina bydlela hned vedle- v čísle 11.

Domy v ulici byly natěsnány na sebe, takže Karlin pokoj se jednou stranou dotýkal ,,Strašidelného domu”. Karla si nikdy nevšimla ničeho  podivného a na duchy, narozdíl od většiny Haindorfu, nevěřila. A i přesto se bála projít kolem třináctky.

Karla došla k číslu jedenáct a odemkla si hlavní dveře.

,,Mimi! Tys mě ale polekala!”vyjekla Karla na svou sestřenici.

,,Čau Karlo! Stráášně jsem se na tebe a tvůj dům těšila! A samozřejmě taky na třináctku!” Karla si s Mimi často psala přes Facebook, ale Mimi v Haindorfu nikdy nebyla, protože bydlela v Hamburku, kdežto Karla v jižním Rakousku.

,,Doufám Mimi, že nechceš jít do třináctky!”

,,Samozřejmě že chci. Je to tak dobrodružné!” vykřikla odvážná Mimi.

,,Holky!” vložila se do toho paní Meinstoffová, Karlina matka. ,,Rozhodně nedovolím, abyste šli do Fliederstrasse 13!”

,,To já jen tak vtipkovala, teto Silke” zamluvila to Mimi a mrkla na Karlu. Ta zvedla oči v sloup.

,,My půjdeme nahoru, mami.”

Karla a Mimi vyšly po schodech do Karlina pokoje. Mimi si ihned ověřovala, která stěna sousedí s č.13. Jakmile jí to Karla po kratším napínání neochotně řekla, její sestřenka začala klepat na zeď a hledat tajné páčky k otevření tajného vchodu.

Samozřejmě nic nenašla, ale než skončila, stačila si Karla zahrát 3 počítačové hry.

,,Zjevně tady nic není” pronesla Mimi zklamaně, ,,a já doufala…”

,,Hele, nech toho. Do toho baráku se dá dostat normálně hlavním vchodem. Ale...”

,,Cože? Hlavním vchodem? Skvěle! Tak na co čekáme?”

,,Mimi! Zbláznila ses? Venku je bouřka a ten dům není zrovna nový. Může to být nebezpečné.”

,,Ale o to jde! Ty nic nechápeš.”

Řekla Mimi uraženě a odkráčela do pokoje pro hosty.

Karla byla sice ráda, že Mimi už nenaléhá, ale byla smutná, že se neshodly už první den. Vrhla se do domácích úkolů.

Mezitím se Mimi ve svém pokoji oblékla do venkovního oblečení a vzala si baterku. Rozhodla se, že do třináctky půjde stůj co stůj, bez ohledu na strašpytla Karlu.

Mimi se vykradla z pokoje pro hosty a tiše se plížila dolů po schodech. Naštěstí si ji paní Meinstoffová nevšimla.

Mimi vyšla ven a rychle sprintovala po Fliederstrasse směrem k číslu 13.

Myslela si, že ji nikdo neviděl, ale to nebyla pravda. Viděla ji Sonja Müllerová z čísla 10 a okamžitě zavolala Karle.

,,Karlo? Byla jsi to ty, kdo se kradl směrem ke třináctce? Protože…”

,,Cože?! To musela být moje sestřenice Mimi. Tak ona tam přece jenom šla. Musím za ní. Čau.”

,,Počkej, půjdu s tebou!”

,,OK.”

 

Mimi se pokusila otevřít branku u domu č.13, ale bezúspěšně. Přelezla tedy plot. Šla k domu. Původně chtěla jít hlavním vchodem, ale všimla si vyskleného okna v přízemí, pod kterým byla příhodně popelnice.

,,Mimi! Nelez tam!”

,,Jo, zbláznila ses? Není moc rozumné chodit do takové polorozpadlé barabizny!”

Mimi málem úlekem spadla z popelnice. Zpropadená Karla! A ještě si s sebou přivede někoho dalšího.

,,Můžu si dělat co chci! Trhněte si nohou!” zařvala na ně a dál šplhala do okna. Za chvíli už seděla na parapetu.

,,Tak co? Troufnete si sem za mnou? Vsadím se, že ne, srágory!”

Karla a Sonja se rozběhly k oknu. Společnými silami stáhly Mimi z parapetu a pokusily se jí vysvětlit, že to vážně není dobrý nápad. Po pěti minutách přemlouvání si konečně dala říct a všechny šly ke Karle usušit se, protože venku pořád zuřila bouřka.

Potom Sonja odešla. Karla se psychicky připravovala na pořádnou scénu, ale nic takového se nestalo. namísto toho Mimi Karle podala ruku a řekla: ,,Přátelé? Chovala jsem se hloupě, promiň.”

,,Přátelé. Až bude lepší počasí, zajdeme tam. Co takhle zahrát si na počítači Strašidelný dům?” Obě se rozesmály.

---