motýlek

občas mám dojem
že jsem tě ztratila dřív než jsem tě znala
občas mám pocit
že tě stále ztrácím
ne nevěřím si tolik
když přijde na tebe
chyceného v čase
rozkošného motýla
nikdo nikdy nemůže být dost dobrý
aby se tě dotknnul 
aby na tebe vůbec koukal!
zavřu si tě do krabičky od mýdla
budu tě otvírat jen ve svém pokoji
se zavřeným oknem!
a zavřenýma očima
nechci tě zabít
ale nechci tě nechat odletět
máš větší cenu než celý pokoj
neříkám nic
cítím tu zbytečnost
jestli mě máš rád třeba se vrátíš
až najdeš skulinu mezi dveřmi
nebudu tě držet zavřeného když jsi smutný a sám
co když už netrefíš zpět?
jak mi pak dáš vědět že to chceš
když nebudu vědět kde jsi
co děláš proč to děláš a s kým dalším spíš
co udělám až si tě někdo jiný chytí do krabičky od mýdla?