Dvojí tvář

Pustím si jazz, 

z akustikomárů

ukovám nebozez. 

 

Tím nebozezem

navrtám mořskou pěnu,

a když mi to půjde, 

tak i noční oblohy stěnu.

 

Do vesmíru se dírou vevalí

vůně vlhkého pískoviště, 

u kterého jsme se potkali.

 

Co mohlo, se ve mě rozechvělo,

až mi přetlakem puklo čelo.

Z kebule mojí je supernova,

tak nazdar, maj sa... někdy snad znova!

Tohle má grády!

*/ nahoda není někdy Blbec

no........uf.........zasáhnul´s.....................

spánek v kapuci.. no vždyť to říkám! :)

díky :)

Převažují silná místa!*

díky za poznámky :)

Žádný pokrok

ten pocit co jsi napsal má tvar netopýřích křídel obrácených naruby...

baví mě napojovat svoje slovíčka na slova jiná ...promíchat dvě vědomí...ale tady ne....tady ticho....k těm obrazům není co přidávat...jen chvíli posedět v klíně mlhy...a dýchat klid...a neklid v jednom...

líbí

***

dík za návštěvu :)

/*

Na zeny jiz koncím s honbou, ziji nyní se sexbombou, clovek si vsak tezko zvyká, ze i v noci porád tika´. Nezaberu, sakra,kruci, do usí rvu spunty z gumy, hlavu strkám pod kapuci, to vse "tik tak" trochu tlumí.

Líbí /*

moc dík :)

Moc působivé a zajímavé obrazy *