Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesnění
21. 02. 2002
11
0
1758
Autor
copatá
Chodíš po stejné zemi,
dýcháš stejný vzduch,
vnímáš stejné slunce jako já,
dokonce i vítr jež hladí Tě po tváři je stejný,
stejný jako vítr co pohravá si s mými vlasy.
Jsi blízko a přeci tak daleko,
cítím Tě, protože jsi mou součástí,
a přeci jsi vzdálen jak hvězda,
jak hvězda, co nemohu se jí dotknout,
záříš v mém srdci stejně jako ona na nebi.
Je zima a přesto se netřesu chladem,
je dnes a vím, že bude zítra,
je večer a po něm musí přijít ráno,
a mezitím noc plná snění,
ta milostivá paní, co dovolí mi být s tebou.
Chodíš po stejné zemi,
dýcháš stejný vzduch,
jsi blízko a přeci tak daleko,
cítím Tě, protože jsi mou součástí,
je zima a přesto se netřesu chladem,
je dnes a vím, že bude zítra,
čas odečítá minuty, hodiny...dny se krátí,
je to čas, co přenese mě do Tvé náruče...
Romantická_dušička
24. 02. 2004
Velmi pěkné, hezky to plyne. Přesně znám ten pocit...
*t*i*p* + (jestli dovolíš) klub
cosmosphereX
08. 04. 2002
čas odečítá i sčítá ... čas dělí i násobí ... každá ta chvilka v nás lítá ... každý ten okamžik na nás působí ...
jen obejmout ...
skvělé!
Nelíbí se mi v první sloce v každém řádku slovo stejný, ale jinak líbí.....
...ale on je stejný :-)
..i presto jste me potesili, nikdy jsem nemela odvahu nic zverejnovat :-)
3lobyte..neco jako...."a ted vam to ukazu!! " ??? :-)))))))) ...mas to mit! :-))))
Krásné, přesné, ze života ...
Jak je ta láska mocná, že ???..................Tip jak hrom :-)