Trylek

rozbila se mi prázdná hodina
nad kavčím ránem 
odlétáš sinavě do zimy
unášen vrabčím spárem

jak brhlíček přeskakuješ větévky
tak dětský a už tak stár
rozpínáš křídla k odletu
krahujec anebo kormorán

zobeš mi z ruky bobule
jsi úlisný havran a zlatý pelikán
možná jsi vzácný orlosup
němá holubice zpěvem se zalyká

odletíš v podobě labutě
šumící stromy jsou již pryč
buď zvonek vesele kloktající
v kleci srdce ptáčnice, máš klíč