Až jednou zestárnu

Musím napsat něco na vybrané téma, ale papír se pyšní čistou bělostí. Ani známka po tuši. Čím to je? Jako kdyby moje mysl dostala strach před úvahou nad stářím. Jsem rád, dokud jsem mlád. Je mi dvacet tři let a mám myslet na věk plný starostí a stereotypních věcí? Nejraději bych se na tohle vykašlal a psal něco jiného. Ale co? Ostatní témata nejsou o nic lepší. Víte, co bude nejlepší? Půjdu se natáhnout a trochu o tom popřemýšlím.

„Dědo!“ křičela z pokojíčku sedmiletá Natálka. „Pojď se podívat.“

Dcera Evelína s manželem Filipem mi ji svěřili na starost. Takže moje nudné posedávání doma u televize nebo čtení dokola starých novin mi zpestřila vnučka. Od dýmky jsem upustil a přesunul se za tím mladým stvořením.

Natálka seděla na koberci a vyčkávala. Teprve až když jsem se objevil ve dveřích, natáhla ke mně ručičky. „Dědó, podívej. To má ale Vanessa krásný vlásky, viď?“

Mlčky jsem přikývnul.

„Ale už je unavená. Půjde spinkat.“ Natálka opatrně panenku vzala do těch mrňavých dlaní a přenesla do domečku. Položila na postýlku a usmála se na mě. Vstala, přišla ke mně a chytla za ruku. „Pojď,“ vybídla mě, „Ještě něco ti ukážu.“ Následoval jsem jí až ke stolečku. Tam ležel obrázek, který namalovala. Prstíkem ukazovala na jednotlivé postavičky. „Tohle je maminka, za ruku jí drží tatínek. Ty s babičkou sedíte tady. To je krásný, viď“

„Překrásný,“ odpověděl jsem a do očí se mi nahrnuly slzy. Od přírody jsem byl v těchto věcech měkký. Oči mi zvlhly při každém dojímavém okamžiku. A hodně se na tom podepsal i fakt, že jsem ve dvaceti dvou přišel o oba rodiče. Jak se v takové chvíli může cítit člověk? Ale teď, v poslední etapě mého života jsem neskutečně rád zato, čeho jsem se dožil. Vidět šťastnou dceru a vnučku, je to nejkrásnější, co ve stáří existuje.

Stojím mlčky u náhrobního kamene. Čtu si pozlaceným písmem napsaná jména mých rodičů. Hlavou mi dokola běží sen z předešlé noci. Uvnitř sebe cítím rozbouřené moře, které se každou chvílí vylije skrz oči ven.

Už vím, o čem napíšu.

A až jednou zestárnu, přeji si prožít ten sen.