KB

Klasická Bludička pospíchala lesem do keltské osady. V kumbálu tam bydlel její kamarád Kumbálový Bubák. Ten ji pozval, aby k němu na apríla zašla. Klasická Bludička věděla, že má pro ni připravený nějaký žertík, ale ať přemýšlela, jak chtěla, nemohla přijít na to, jaký.

,,Ahoj! Jestli máš na mě připravený nějaký žertík, tak ti říkám rovnou, že si můžeš nechat!” Vyhrkla Klasická Bludička hned ve dveřích.

,,Dýchej. Pro tebe vtípek nemám.” Slovo tebe náležitě zdůraznil.

,,A pro koho tedy? To se ti nepodobá, že sis na mě nic nepřipravil.”

,,To je překvapení. Jdeme!”

Vyšli tedy z kumbálu a zamířili k řece. Klasické Bludičce začínalo pomalu docházet, kam jdou. Na vedlejší ostrov, kde byl ode všech oddělený Keltský Blázinec.

,,To nemůžeš! Vždyť se ti lidi vyděsí k smrti!”

,,No a? Jen jim to prospěje. Stejně to tam všichni buď hrají, nebo vůbec nevnímají okolí. Neškodný vtípek jim nemůže uškodit.”

,,Ale Kumbálový Bubáku! Stejně se tam nedostaneme, most je přísně střežený.”

,,Neboj, to nějak vymyslíme.”Vychloubal se Kumbálový Bubák a tak si ani nevšiml, že se Klasická Bludička zastavila a zatvářila se rozzlobeně.

,,Co je? No tak půjdu sám, když se bojíš. Sbohem!” Vydal se dál. Klasickou Bludičku napadlo, že ho bude sledovat. Došel k mostu a tam se zastavil. Před vstupem stál obrovitý Kelt se sekerou v ruce.

,,Do-dobrý de-den, j-já se j-jenom dí-dívám pa-pane…”

,,To vidím,” zahřměl Kelt, ,,padej odsud a už se nevracej!”

Kumbálový Bubák se otočil na patě a utíkal pryč. Za rohem se setkal s Bludičkou, která se smála až se za břicho popadala. Naštvaný odešel domů a na Klasickou Bludičku už nepromluvil ani slovo.