Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO dobré víle
Autor
zolli
Tedy napsáno všem dobrým vílám, zvláště pak té, co v náručí hýčká dětský smích. Protože mi dává vítr do plachet a tiší bouře na přístav pokojného ticha, byť se vídáme jen duchem.
Bude li pocestný v černém lese
uhasím plamen jež zkázu nese.
Bludičky opředu Svatojánky.
Cestičku umetu jemně vánky.
Propast na stéblech trav přejdu nohou.
Víly ten zázrak snadno svést mohou.
Poutníčka na cestě, já, na scestí
nesvedu ani do trní, do klestí.
Nespoutám pouty babího léta
babočku, která volně si létá.
Má zadrhlé křídla v zádrhele?
Dechem ji vyprostím, jde to skvěle!
Polibkem budím spícího kosa
než zmáčí křídla studená rosa.
Zacelím dlaní jeho zlé šrámy,
aby se pousmál, vzlétl s námi.
Laskáním krajtu ve zlobě temné
přerodím do krajky hebce jemné.
Ucpu jen dlaní trhlinu v duších
třeba sílu mám menší než muší.
Pláňku, co v sadu lká si bolestí
roubíkem roubu ztiším na štěstí.
Jablíček z jejích bolavých paží
více než zlata v sobě si vážím.
Ledový křišťál, krásu bez citu,
která v jeskyni tmavé spí si tu.
Smích můj vyvře ven v horoucí zřídla,
to aby života nádheru zhlídla.
Vílám jsou dána tajemství lidí.
Víly do nitra často nám vidí!