Idyla

Čerstvá padesátnice Karolína si obula bačkůrky. "Uuumm, ty jsou ale měkoučký," zálibně si pomlaskla opírajíc se do lenošky. Pak ji ale napadlo, že zapomněla otrhat angrešt dole v sadu, kde už ale v tuhle hodinu nepříjemně pražilo slunce. "Nu což, ať to všechno klidně shnije, já se z toho neposeru!" Zařvala rozzlobeně do prázdného pokoje tak hlasitě, že vyplašeným tichem prorazila zeď k sousedům. "Co čumíš, ty vole?!" Pronesla se samozřejmostí zapšklé báby, když po chvíli škvírou ve zdi zahlédla zvídavý pohled souseda. "Pardon, jemnostpani," utrousil servilně soused. "Já si jen lámu hlavu, jestli tu ta díra byla vždycky, nebo jestli jsem dřív koukal místo staré pizdy na repliku Tahiťanek od Gaugina..." Nakvašená Karolína se s grácií tučného červa sesunula z lenošky směrem ke kuchyni. "Hmm, nedávaj teďka Dallas?!" zamumlala si pod knírkem umaštěným zbytky od snídaně. Byl to jeden z těch krásně líných letních dní, které si Karolína tak ráda užívala mezi středeční ondulací a svátkem Nanebevzetí Panny Marie.

---