Omráčila mě vlastní dokonalost (TVAR-ZE-SÍTÍ)

Genialita je něco jako gravitace

stejně tak dokonalost

a důležitost

když si nedáte pozor

mohou vás zhroutit

jako umírající hvězdu

poslouchejte!

Valil jsem si to po Václaváku

byl über-kool

hipsta-textil-stajl

OMG!

v hlavě zpracovával

další nesmrtelnou báseň

a najednou

se mi zatmělo před očima!

Křeč, torze, muka, exploze

NÁHLE!

má vlastní dokonalost mě

OCHROMILA!

zákeřně mi usedla na ramena

srazila na asfalt chodníku

začal jsem naříkat a lomit rukama

řval na kolemjoucí

co nic nechápali (a ani nemohli)

"Odpusťte mi, že jsem geniální, odpusťte mi, že jsem lepší než vy, odpusťte mi, že jsem krásný a mladý, odpusťte mi, že jsem o tolik inteligentnější než kdokoliv jiný! Já za to nemůžu, to samo, nemyslete si, to není žádnej med, já si svou dokonalost nevybral! To ona si vybrala mě! Nedovedete si představit, jak to občas všechno bolí!"

Z náprsní kapsy jsem vytáhl štos svých postmoderních básní

vyhodil je do vzduchu

popsané papíry se třepotaly

v povětří

a já ronil brilianty slz  (poz. autora :nutné klišé)

Všichni se mě snažili uklidnit

volali

"Radovane, my tě máme rádi, i když nás vůbec neznáš! Chceme ti býti podporou! Hlavně my, mladé, krásné a dole vyholené dívky! Buď silný, nejsi na svou genialitu sám! "

Mého těla se dotýkaly desítky něžných rukou

všude

i tam dole

ach!

Pochopil jsem, že musím dál

že musím psát dál

protože jsem RADOVAN

Radovan Tvořivý!

Básník Radovan!

Nesmím se hroutit!

Protože mi ve Tvaru vyšly už dvě básně

a tato bude třetí!