tenkrát

děvčátko v knize zavřené

na staré fotce černobílé

věneček

závoj

cvakla spoušť

čas zastavila ona chvíle

co dnes mi v oči slzy vhání...

 

děvčátko v básních schované

tváří se vážně

hledí mile

šatečky

závoj

i střevíčky

musí být jistě sněhobílé

čeká tě první přijímání…

 

do knihy básní

vložených

pár fotek

dnes už pro vzpomínku

děvčátko

v rukou panenku

tenkrát si hrálo na maminku...

---