Na chvíli

Můžu být hradbami,

za nimiž necháš tenhle svět,

v tom druhém,

mohu být společníkem

během tvých dobrodružných cest.

Můžu být zlomyslnou vílou Morganou,

co tě pokouší,

i větrem v korunách,

jež tvou duši konejší.

Můžu ti být léčitelkou,

tvé rány zaříkávám do ztracena,

bolí mě stejně jako tebe.

Můžu být vrbou,

tvůj hlas do sebe s radostí přijímám,

naplňuje mě, hladí, objímá.

Tvá důvěra hřeje,

ale také zavazuje,

a já pečlivě vážím rady.

Klidně můžu být

i tvým dvorním bláznem,

šťastná budu tančit

v rytmu tvého smíchu.

Teď mi ale rytíři,

zahraj baladu na dobrou noc,

na chvíli chci být

tvou dámou.

Zavřu oči a budu snít,

jen malou chvíli,

než píseň skončí.