Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSklerotici
Autor
Květoň Zahájský
Mám kamaráda, říkejme mu třeba Jarda, protože tak se skutečně jmenuje, který je na rozdíl ode mě extrovertem. Řečený Jarda oplývá vlastností, jež bývá považována za typicky ženskou, ergo mluví rychleji, než uvažuje. Ano, ten typ člověka, který zjistí, co si myslel, až z doslechu.
Teď, co jsme již oba ve věku, kdy bychom měli listovat katalogy ortopedických pomůcek, sledovat akční ceny náhrobků a nechat se okrádat prodejci zázračných kastrolů, s pobavením zjišťuji, že Jardova mentálně-vokální distance se začíná povážlivě zvětšovat.
Necvičený posluchač to v kadenci jeho řeči mnohdy nepostřehne a Jardovo autorské ucho teprve ne, ale drobné překlepy, které jsou nejlépe rozpoznatelné v ustálených slovních spojeních, dělají z těchto mouder nečekané skvosty. Jednou přišel na zkoušku kapely všecek ustarán a truchliv:
„Říkal doktor, že mám ten utopický ekzém…“
„Moment, Jardo, snad atopický, ne?“
„No jo, tak atypický, teda. Jsem se přeřekl, no.“
Jindy mu zase vadilo, že děláme dlouhé pauzy mezi písničkami. Komentoval to slovy:
"Jestli vás to nevadí, že se tady kecáte, tak já teda ano!"
Na pochvalu od jakési fanynky reagoval rozpačitým:
„To si ani nezasloužím, jen nech máslo na hlavě.“
A nato se nám s hranou skromností vychloubal:
„Nebudu se plácat po játrech, vyprávět hory doly a tydle věci, ale asi jsem byl dobrej.“
Po návratu z hudebního veletrhu popisoval skryté záludnosti v konstrukci kytar:
„Vyzkoušel jsem pět Gibsonů jednoho typu a ani jedna kytara nebyla stejná!“
Časem mi to nedalo a začal jsem jeho památné bonmoty sbírat. Několik příkladů za všechny:
- Pak zaplatím a jdu po svých…
- Je to už na hraně nože, že…
- Byla to taková, jak se říká, ruská roleta…
- Dostala zánět nymfatických uzlin…
- Po prezentaci následoval žraut…
- Ježíše zradili v zahradě Gentlemanské…
- Piju jenom víno zaoblené v sudu, takzvané barokové…
- On mi to zapřel mezi očima…
- Scházíte se jak na pivo...
- Lže, jako když krade…
- Zbaběle zahnul kremrole…
- Promiň, že ti skáču do řeky…
- Prosím tě, čti čitelně…
- Hlavně to, prosím vás, nikomu nerozšiřujte…
- A pak najednou obrátil o tři sta šedesát stupňů…
- Nemyslete, že se to udělá za nás…
- Já znám z motýlů jenom blonďáska…
- Novoroční koncert Vídeňských fidlarmoniků…
- Skladba harašení jara…
- Já budu mlčet jako hrom…
- Nechci vám věšet bulíky na zeď…
- Je zarostlý jak Ezop…
- Spadl do toho jak slepej k houslím…
- Ten vám zapře i poslední nos mezi očima…
- Nebude to procházka růžovým rájem…
- Vykouřili jsme tedy kulomet míru…
- Na to si budeš muset kapku nebo dvě počkat…
- On byl slepý jak patrola…
- Potím se jako prase od chlíva…
- Je zdravý jako ryba ve vodě…
- Úplně mi z toho naskočila hroší kůže…
Jak tyhle skvosty znovu pročítám, úplně mi z toho také naskakuje hroší kůže. Taková plíživá skleróza je věc, která člověka dokáže potěšit leda, když se stane někomu jinému.
Je však docela možné, že i já, ač zdráv jako ryba ve vodě, na duchu zvolna malátním.
Zrovna minulý týden - sifon v kuchyňském dřezu odmítl plynule protékat. Navštívil jsem v té věci drogerii a hlásím materialistovi:
„Dobrý den, potřeboval bych takový ten bílý prášek na čištění odpadních trubek. Ten, jak se to jenom… Jo, chlorid sodný!“
Pán v šedém plášti na mě chvíli tupě zíral, pak udělal takové to soucitné - ááháá, sáhl do regálu a podal mi plastovou dózu se slovy:
„Pane, vy si poněkud pletete chlorid sodný s hydroxidem sodným. Nevím, jaké úspěchy dosahujete v čištění odpadů, ale na oběd bych k vám rozhodně nešel.“
35 názorů
Květoň Zahájský
08. 05. 2020Díky za nahlédnutí.
dievča z lesa
08. 05. 2020vykouřila som tu kulomet míru a je mi veselo ... vďaka
Květoň Zahájský
08. 05. 2020Taky jsem tě tu rád našel.
blacksabbath
08. 05. 2020ráda jsem našla.....:-))))))))))))))......................*/**
Tak z toho jsem zcela koncertován... :) :)
Tolik jedůvek bych rozdělil na tři části, a pořád by bylo co vstřebávat*
Květoň Zahájský
22. 05. 2014Antoncek - pravdu díš. Donedávna jsem dokonce hrál v kapele s názvem Celebration. Zeppelíni jsou nesmrtelní.
Tý vogo, ale když tam máš ty Zeppelíňáky a voni už jsou to také tacoví príma dědci, strašně rád pouštím jejich sklerózu. Třeba Celebration Day apod.
:) díky za pobavení
máme sousedku, taky má pěkné hlášky, jako např. při žolíkách prohlásila, jé všichni jsme vyhráli, jé to je hezké
(že jsem prohrála poněkud přehlídla)
Květoň Zahájský
20. 04. 2014rybkaH – To je podobné jako rčení – lilo až praštělo.
Vaud – v cizině sice hrozí ztráta idiomů, ale vsadil bych se, že čeština tam naopak vzkvétá a košatí, neboť import překladatelů - neumětelů přináší už poměrně dlouho cizokrajné ovoce.
Alexka – jednou nám taky vysvětloval, že na Indiány mělo zhoubný vliv pití destilované vody. (Myslel tím pochopitelně ohnivé vody.)
Janina6 – Jarda taky zásadně říká zvukaři - pazvukař a osvětlovači - oslňovač. Ale to už dělá nejspíš vědomě.
Lakrov – potěšení je na mé straně.
R. L. – rozhodně potěšilo.
Toscana – ještě si pamatuju skvělý rozhovor s jedním postarším pořadatelem koncertu:
„Jak to, že se nenašlo to požadované místo na odložení nástrojů?“
"Nezačínejte s tím zase, mysím, že jsme snad tento problém už vzájemně inzultovali."
"Pane, jste si jistý, že dobře chápete výraz inzultovat?"
"Mládenče! Naposledy nebudu rozumět slovu inzultovat! Já, jako starý funkcionář s tím mám nějaké zkušenosti!"
můj muž, a léta mě tím vytáčí, říká: Jsem zmrzlej na troud! uaaaaaaaaaaaaaaa :)))))))))
Jak jsem v te cizine, tak nejdriv clovek ztraci prave tyhle idiomy - kolikrat jsem vahal i pri cteni tady :-)
Nejlepší je, jak zahnul kremrole :-)) Takovou sklerózu, blížící se genialitě, chci taky!
Začátek (asi jen první řádek) mi přijde takový vlažný, ale od věty ...typ člověka, který zjistí, co si myslel, až z doslechu... se začínám bavit a při závěrečném výčtu se místy směju nahlas. Dík za náladu :-)
mořský koník
17. 04. 2014já nemyslela ale tebe, ty seš jeden z mých oblíbených humoristů, ale někerý lidi, co tak různě potkávám :o)
Květoň Zahájský
17. 04. 2014MKbaby – torturka je boží! Taky se mi dělá, mrcha jedna, a guláš vařím rovněž nezapomenutelný. Zdá se, že máme mnoho společného.
mořský koník – já mám smysl pro humor, ale někteří to pořád ne a ne poznat.
Vigan – já miluju, když se mi lidi smějou. Nemám to rád jenom tehdy, když nevím proč.
Kočkodan – budu snažit i nadále, to ti garnátuju.
macecha – a kolikrát mrcha ani nečeká.
Evženie Brambůrková – skleróza pravda nebolí, ale člověk aby měl po ruce Google i na na nákupech.
Diana - taky znám pár lidí, kteří smrdí i na fotce. (-:
Zordon – nebo – já se uřehtám smíchy.
Prosecký – chaos je Jardovo druhé jméno.
Můj kamarád se taky jmenuje Jarda, je o dvacet let starší než já a tak už má nárok, umí ale taky fajnové perly:
Pod ten spacák si dej keramitku. Tady na hlavě se ti dělá torturka (konstatování, že plešatím). Atd. :)
Ale mám ho rád, mj. i proto, že umí vyrobit stejně dobrý guláš jako já :)
Tobě, Květoni, samozřejmě patří velikánský tip :)
mořský koník
16. 04. 2014znám pár lidí, o kterých jsem si chvíli myslela, že mají smysl pro humor - ale pak vyšlo najevo, že ne :o)
Evženie Brambůrková
16. 04. 2014Každý máme nárok. Také si musím občas vypomoci různými oslími můstky, když si zaboha nemohu vzpomenout, jak se to vlastně řekne.*
Pěkná sbírečka. Myslím, že ne náhodou takové "sklerotické" výroky připomínají hlášky mých dětí, jako např: "Já se strachy bojím".