Domov II. 12.díl

Domov II.12.díl

povidkyodkatt.blog.cz

„Doktore to jste vy já se tak lek, až sem si myslel, že na mě sáhla smrt.“ Doktor se netvářil nijak dobře spíš unaveně a zachmuřile. „No na tebe ne Naruto, ale Kakashi zrovna před pár minutami utekl smrtce z lopaty.“ Naruto se nejdřív tvářil normálně, ale jak mu začali slova docházet a dávat smysl úplně se vnitřně oklepal. Škubnul hlavou jako by to příjmul. „Naruto? Seš v pořádku?“ Strachoval se doktor, protože Naruto úplně zpopelavěl ve tváři a oči se mu rozšířili děsem a leknutím. Než stihl doktor cokoliv dodat Naruto se sesypal na zem. „Sestro rychle vozíček!“ Hulákal po celé chodbě. S jedním zřízencem Naruta zvedli ze země a posadili ho na pojízdné křesílko.    

O patro níž zrovna srovnávali Sasukemu dvě žebra. Měl je trochu naštípnuté jak ukázal rentgen to by nevadilo srostou i tak, ale trochu se mu pošouply. Tím, že byli na špatném místě tlačily na plíce a proto Sasuke zkolaboval. Nedostatek vzduchu a včerejší vysílení dokázalo své. „Pane Uchiho teď si tohle skousněte ať nám nevylekáte celou čekárnu.“ Zamumlal doktor a podal mu kousek něčeho tvrdého těžko říct co to bylo a Sasuke kvůli bolesti po tom ani nepátral. Bez odmluv se zakousl a čekal. „Aaaaaauu….“ Tak šílenou bolest opravdu nečekal, když mu doktor srovnával jistým hmatem první žebro. Nadskočil na lehátku a tím si způsobil ještě větší bolest. „Jedno je na svém místě.“ Konstatoval doktor a chtěl srovnat hned i druhé. Sasuke vylítnul jako by ho štípla vosa a odmítal si znova lehnout. „Vím, že to bolí, ale jestli to nesrovnám teď tak pak by se to muselo operativně a už by to mohlo mít i nějaké následky.“ To Sasukeho přesvědčilo znovu si lehnout, ale stejně byl připravený vystartovat z lehátka rychlostí blesku. Nedokázal se udržet v takovém klidu a uvolnění jaké bylo potřeba k rovnání kostí. Doktorovi nakonec nezbyla jiná možnost než Sasukeho přivázat k lůžku a snažit se ho nestresovat. Bolest způsobená prvním rovnáním už dávno odezněla a Sasuke se cítil mnohem volnější. Dokonce se mu už i lépe dýchalo, ale i tak cítil, že to ještě není ono a občas ucítil bodavou bolest pod žebry. Doktor vyčkával, až se trochu zklidni a když skoro neznatelně přikývl na souhlas trhl ještě jednou. Sasuke očekával další nával bolesti, ale tentokrát to jen škublo a luplo. „Tak to by bylo. Asi dvě hodiny se nesmíte skoro hýbat jinak bych rovnaní musel opakovat takže teď vás odvezou na pokoj.“ Dořekl doktor a už volal dva zřízence, aby odjeli i s celým lůžkem, na kterém doteď Sasuke ležel.

Narutovi se mezitím udělalo trochu lépe. Stejně neunikl a byl taky hospitalizován na pokoj. Po chvíli co ho tam dovezli na vozíčku a přendali na postel přivezli Sasukeho. Ještě Narutovi dali prášky na uklidnění takže si nestihli říct nic, protože Naruto ihned položil hlavu na polštář a usnul. Sasuke na nic nečekal a podíval se na známého doktora co ošetřuje jejich strýčka. „Co se to stalo?“ Vyzvídal a v očích měl blesky, takhle nasranej už nebyl dlouho. Nejdřív strýček pak Naruto a nakonec ještě já. To už si můžem v nemocnici pronajmout kempovací místo a nebo se sem přestěhovat pomyslel si. Doktor chvíli mlčel jak měl ve zvyku to už Sasuke za tu dobu co chodí za strýčkem stihl poznat. Určitě si chystá věty jak mi vysvětlit co všechno se stihlo stát, když mě rovnaly žebra. Jen ať jsou to dobré zprávy. Otočil se na Naruta, který už slintal na polštář a povzdychl si. No když je Naruto takhle mimo tak to nic dobrýho určitě nebude. Copak nemůžeme mít trochu štěstí?