Jmenoval se Baryk

Jmenoval se Baryk, retrívr ten zlatý
jeho pán ho laskal, jeho pán ho chtěl
akord citu, láska, byl to souzvuk těl
plot byl pěkně starý u zarostlé chaty

 Pán však ztratil práci, pro všechny byl cizí
na krku dvě děti, dluhy, a tak pil
péct chtěl – rok však třetí přišel atak pil
Pořezali draci lásku, vztah i vizi

 Pán pak mlátil ženu, alkoholik týrá
ta pak rozvedla se, na krku však pes
kdo chlastá, je prase, to se nedá snést
nic nemělo cenu, vykradla se víra

 Žena jenom dřela – a pes týdny tráví
sám a bez doteku, jen mu hodí kost
Bylo to až k breku
on však neměl zlost
projevoval elán vprostřed vzrostlé trávy

 Byl snad stále štěně, i když roky míjí
měli jsme ho rádi, neznal zradu, zášť,
Ať kdo chce, co radí, a ať mění plášť
on byl šťastný, denně
nabit energií

 Nenávist on neznal, nezatrpkl, milý
byl to vskutku přítel, ztratit ho, je zlé
Proč ho, snad to víte, ruce prorezlé

někdy koncem března buřtem otrávily?