Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNavlékám osobnost tohoto dne, nohavice nad kotníky, v ramenou táhne, hruď svírá
Autor
Alegna
Sleduju vznik první řádky
v očekávání
v duchu soulad slov
vyzní zviditelněním divně
ten kdosi kdesi vně mě
náležející světu i mimo svět
má jasnou představu
tvoří
vypovídá se ze sebe, z této vratké chvíle
překvapená vznikem
nerozhodná v konci
nevím, co počít
smazat, zveřejnit?
stálé dilema podléhá náhlosti popudu
pár věrných čtenářů
na tváři rozpaky krčí rameny
no…, nakonec proč ne?
přidávají svůj hlas, někdy i pár slov
vědí o síle povzbuzení
31 názorů
Stárnoucí vlku, díky za názor, trochu se mi to koukám vymklo, nešlo mi o tipy a pravidla tu jsou jaká jsou a my jsme jací jsme :)
Stárnoucí vlk
16. 05. 2014bohužel má každý tipů kolik chce, třeba sto denně, kdyby to bylo jako na totemu, tak by měl každý na den tři tipy (podle toho jak je dlouho registrován a jak je aktivní) a dobře by si rozmyslel, kam je dá a tip by měl úplně jinou váhu ;)
Evženie Brambůrková
15. 05. 2014Každý po svém vyjadřujeme pocity, proto jsou básně různé, stejně jako my. Kdybychom byli stejní, pak by se nedalo pořád číst to samé.
Někdy mám chuť se vyjádřit k dílu druhého, někdy se spokojím jen se zastavením a znamením, že se mi líbí. :-)
marcelko, věřím že rozumíš
možná, že se necháváme svazovat, že volba je na nás
marcela.m.
15. 05. 2014myslím,že rozumiem..tiež zažívam dilemu,čo napísať a čo nie,človek je ovplyvnený aj čitateľmi a chce aby boli spokojní a môže zažívať istý pocit neslobody..neviem tak to vnímam občas:)**
alebo ak sa nebavíme iba o písaní,tak to platí možno aj všeobecne vo vzťahoch s ľuďmi
Romane, život je o souznění a nejde souznít se všemi
a taky o radosti, tak ať jí máš hodně
Je to asi na delší diskusi, ale takhle nějak to mám i já a hlavně neustálé pochybnosti zdali to vůbec někoho opravdu zajímá a neklikne jen proto, že mu to zase vrátíme...
Romane, někdy i míň slov postačí, hlavně když jsou upřímná, že barvíme svou upřímnost svými pocity ovlivněnými našimi pavahami je jistě zbytečné psát
je a není, Aleši, ono je to tak trochu nejen o písmáku :) a navíc ani oprávněná kritika není pokaždé míněna jen věcně