Jako oceán

Jako oceán

 

Oceán

 

Tvá loď se houpe

na mém rozbouřeném moři

a kormidelník se zavřenýma očima

dýchá kapičky slané vody.

Padá z nebe?

 

I srdce je oceán

a láska je ta voda;

vlna za vlnou

blíží se krkem k ústům

- stačí to jen vyslovit

a políbit.

------------------------------

Tvé oči se vlévají do mých.

Jsi krůpěj deště, co mi stéká po hřbetu ruky.

Ponořím se do tebe

až na dno,

prosívajíc třpytivý písek mezi prsty

- je hebký.

 

Prosím, jen ke mně nepouštěj žraloky.

------------------------------

Dýchej mi do tváře

 

Dýchej mi do tváře,

je to jako dotek těch nejjemnějších rukou.

Tvůj úsměv přede hedvábí

a v duhovkách jsou zrcadla.

Celé chodby.

Odráží mě v tobě,

Vesmír ve Vesmíru,

Vesmír Vesmíru.

Tkám zlatou nitku

mezi dvěma srdci,

co jsou jedno.

------------------------------

Jsi jablko

vysoko v koruně nádherné jabloně.

Ach, jak bych si kousla.

------------------------------

Vidím světlo.

Tvé vlasy jsou plátno, skrz které prosvítá.

Vidím Slunce.

 

Tak proč máš tak ledové dlaně?

------------------------------

Střípku

ve velké mozaice života,

pověz mi, zda ke mně patříš.

 

Mlčíš a usmíváš se.

 

Je to odpověď?

---