Nikotin

„Co z tebe jednou vyroste?“

říkávali mi,

říká,

když sedí na lavičce,

prošedivělé vlasy

a kabát,

co říká,

co z něj vyrostlo,

čím byl,

a čím vlastně zůstane

napořád.

 

„A co ti mladí?“

vesele na mě pomrkává,

„Ti už nás dávno předběhli,

vždyť vy to víte,

pane ředitel.“

Směje se

a jeho prázdná ústa,

děsí malé děti.

 

„Víte, jak mi říkaj? Vlkodlak.“

 

„A víte, že v cigaretách kdysi býval nikotin?“

 

Je zvláštní

a až půjde domů.

bude tam sám.

Bude si přát,

aby i zítra bylo pěkně,

aby mohl sedět na lavičce v parku

a bavit se tím,

čím kdysi byl

a jak vlastně o všem ví

alespoň něco.

 

„Co z nás vyrostlo?“

ptá se mě

a žvýká

tabák

a šňupe

tabák

a v cigaretách

je už zase nikotin.

---