Pomalý rocknroll

Ahoj

zasílám jednu báseň z tohoto roku.

Zákeš

 

~~Pomalý rock'n'roll (2014)
Úryvek z delší básně

Divocí koně uhání loukou
Za sebou mají pouť docela dlouhou
Malebná krajina se před nimi rozevírá
A oni konečně spatřili blažený skutek Všehomíra
Mé srdce se rozplývá když je vidí
Má duše plesá ale zároveň se stydí
Osedlat tak divoké tvory
Jen ať si dál klusají lehkovážne po kraji
Já budu zpívat a prožívat jinou story
Necítím ve svém nitru nic – tyto pocity marnosti mne přímo deptají

Přiskočila veverka se stromu
Žadoní o lískový oříšek
Kde jej mám vzít já ubohý človíček?
Odevšad se slétají ptáci
Na verandu domu
kde nyní sedím a přemítám
Kdo jen mohl vytvořit
Tak mnohovrstevnatý svět
Vracím se do minulosti
Když mi bylo pět
Utíkám z tohoto prohnilého žití
Jsem ztracen ve Tvém objetí
Otřásá mnou dojetí
Jsem však poslušný – nevracím se znovu k pití
Byl by to všelidský hřích
Každý večer hlavu jako střep mít

Teď mi ta veverka hodila borovou šišku na hlavu
Se smíchem uskočila na vedlejší větev
V žilách mi stydne krev
Když uvažuji o tom
Jak ji nakonec dostanu
Jsem duše která se živí pozemskou pránou
A taky Tvojí všudypřítomnou láskou
Zamýšlím se nad otázkou
Nad skutečností už dávno danou:
Když jsi mne tedy ty čarodějnice začala milovat
Stačila sis také srdce čisté uchovat?
Kdo jiné miluje pouze tělesně
Není na tom nejlíp
Protože jeho oči a ruce se zmítají v pochybnostech
Ten fakt že mu tělo toho druhého neodmyslitelně patří
Já však k Tobě cítím
I duševní spřízněnost
Jakousi obětavost estetično a zamilovanost
Postrádám Tě když nejsi se mnou
Rád Ti píšu dopisy z dovolené

Cítím se přesťasten
Když Tě zase spatřím
Naplňuješ můj život
neskutečně krásnými a něžnými pocity

Je to jako když vkročím do posvátného chrámu citů

Jsi inkarnována v mé duši
Jsi jako částečka prachu
Která rozbila ochrannou stěnu vesmírné lodi

Prosím zůstaň se mnou
Nádherná a božská Martinko
Zůstaň se mnou bejby
Zůstaň se mnou až do skonání světa

X. Sublimace do světa
Láska je jako prvovýstup na osmitisícovou horu
Je to také chemická reakce hormonů štěstí
Které se nazývají endorfiny

V tomto sněžném – nesněžném počasí se dá těžko rozpoznat
Zdali si z nás Svatý Petr nedělá legraci
Má nastat opravdová zima
Ovšem ona nepřichází
Každopádně věřím v to že se počasí umoudří
A nebude nás tahat za nos

Proč se mi teď mobilizuje mozek a všechny příslušné čivy?
Pociťuji v těle neustálé pnutí a skrývanou nervozitu
To vše je způsobeno tvojí smutnou náladou
Nebuď smutná buď veselá
Evokuje to ve mně drsné a strašidelné vzpomínky
Na život v prachu beze strachu

Vydrž se mi stále dívat do očí
Snad i tentokrát jiskra přeskočí
Cítím se jako vyhořelý ale nadmíru šťastný
Našel jsem tu pravou lásku
Vezmu ji do Divadla na provázku

Za zvuku a hřmotu těžkých děl
Vykonávám svoji povinnost
Anuluji to na co jsem zapomněl

Alkohol se mi z hlavy vytrácí
Moje jsoucno se už dál nepotácí
Našlo totiž equilibrium neboli rovnováhu

Takové emoce se nedají přesně popsat
Člověk je musí prožít
Ze zkušeností stavět svůj svět
Nebreptat a nezlenivět
Udržovat se v kondici tělesné i psychické
Vystupovat před lidi s pozitivním myšlením
Všechno negativní hodit do koše na odpad

Vymanit se ze svých pout
Najmout si loď a plout
Zbystřit své smysly a nevěřit na nesmysly
Uchovat si chladnou hlavu
Neúčinkovat a nejednat jako ovce v davu

Člověk se stane homogenní osobností
Když bude dodržovat tyto zásady
A nebude je jakkoli překračovat…..

 

---