Domov II. 16.díl

Domov II. 16. díl   

To je předvolání k soudu. Kulil oči Naruto a  četl si dokument. Sasuke byl obviněn z nedbalosti ve věci péče o svěřence po dobu nepřítomnosti Hatake Kakashiho. Přelétl pár posledních řádku a měl co dělat, aby se nezadusil. Nejhorší dopis co kdy přišel do jejich domu. Sasuke se to snažil brát v pohodě, ale když si přečetl kdo je proti nim zatmělo se mu před očima. Musel se natáhnout na gauč, aby se mu trochu ulevilo. Sora k němu přihopkal a položil svou hlavu na jeho ruku s takovým smutným pohledem jako by všechno chápal a chtěl ho povzbudit. „Hodný.“ Pohladil ho na hlavě a podrbal za ušima. Trochu se vzpamatoval a oklepal prvotní šok. Takhle mu snad nikdy nebylo cítil úzkost a srdce mu tlouklo jako splašené, že by se ani nedivil kdyby mu vylítlo z hrudi. 

Chvíli pozoroval Naruta a čekal, kdy mu začne nadávat nebo ho aspoň něčím praští, ale on nic neudělal jen tam tak stál a vstřebával nové informace. Jeho jinak veselé oči potemněly a ztratily jiskru. Sasuke si nadával do debilu a volů. Nechtěl, aby to takhle dopadlo a navíc, už nikdy nechtěl vidět tu vyschlou starou švestku co k nim chodila a nakonec Naruta odvezla zpátky. Žalovat jeho klidně může, ale aby do toho zatahovala ještě i Naruta se strýčkem to už je trochu moc. Najednou si to uvědomil a vyskočil z gauče jak pérko.

„Sasuke co chceš dělat?“ Houknul na něj Naruto a pozoroval jak Sasuke pochoduje po pokoji. Tohle není normální. „No tak sakra sedni si a uklidni se. Znervózňuješ mě!“ Zařval na něj Naruto a snažil se sám pochopit co se to u nich doma děje. Chce to hlavně klid a nic nepodnikat drmolil si pro sebe a ani si nevšiml, že Sasuke vyklouznul z obýváku. To je, ale dement povzdychl si Naruto a rychle se rozběhnul po domě, aby ho našel včas, než udělá nějakou blbost. Prošmejdil každý kout a dokonce vylezl i na půdu, ale Sasuke byl pryč.

Naruto si sedl na židli v kuchyni a čekal jestli od někud jeho bratránek nevykoukne. Natočil se tak, aby viděl na domovní dveře a kus obýváků. Neproklouzne ani myš pomyslel si a ruce složil na stůl, na které položil hlavu. To hledání Naruta dost unavilo a tak si ani neuvědomil, že se mu klíží oči. Po chvíli sotva udržel oční víčka pootevřena.

SEN:

Než si uvědomil, že usnul  stál v chlapecké koupelně a čistil si zuby jako už tolikrát, když byl ještě v domově. Pomalu chtěl odejít do svojí postele, ale něco ho nabádalo, aby chvilku počkal. Neuplynulo ani pět minut a zaslechnul vrznutí dveří. Do rozlehlé umývárny vešel Shikamaru, který měl sklopenou hlavu. Naruto se na něj chystal promluvit, ale když spatřil jeho uslzený obličej neměl tolik odvahy ho vyrušit. Potichoučku se chtěl dostat z jeho dosahu, aby měl trochu soukromí.

Shikamaru si vůbec nevšiml, že v koupelně není sám. Nerozhlížel se okolo sebe. Jen se zhluboka nadechl a těžce vydechl. Dlouho zadržované slzy se spustily jako vodopád, nepřestávaly ani když se snažil trochu uklidnit. Pomalím plouživým krokem došel k poslednímu umyvadlu v řadě a hned za ním se schoulil do klubíčka. Takhle to většinou dělával, ale dnes to bylo trochu jiné. Nehodlal se vrátit do svého pokoje. V ruce se mu zatřpytila žiletka, s kterou si rychle podřízl žíly na zápěstí. Naruto to ohromeně pozoroval a než stihl něco udělat tak se okolo Shikamara rozlévala krev. Jeho tělo se začalo třást a slzy konečně ustaly. Naruto k němu co nejrychleji doběhl a chytil ho do náruče. Chtěl Shikamara odnést na ošetřovnu, ale na to už bylo pozdě. „Sbohem kamaráde.“ Vyslovil z posledních sil a ruka mu klesla k zemi. Naruto si ho urovnal v náručí a jen tak tam s ním seděl. Okolo byla samá krev co pomalu zasychala. Nechtěl se od něho vzdálit ani Shikamara někam nést. Celou noc s ním proseděl v umývárně. Jeho mysl byla zastřená ztrátou přítele. Nebyl schopen se ani pohnout, tělo odmítalo cokoliv dělat. Tupě zíral na protější kabinku záchodu a přitom pevně držel Shikamarovu ruku.

KONEC SNU.

Naruto se na stole trochu zachvěl a stiskl něčí ruku.