Tady a teď

Srovnávala jsem jen se třema chlapama, který mě „poznamenali“.
Otevřeli oči a řekla jsem, že takhle teda ne.
S L.
Mám chlapa co nehulí, nechodí do hospody, nemá nutkání se o víkendech opíjet do němoty.
Když se jdeme projít drží mě za ruku.
Objímáme se, líbáme se, popíjíme spolu venku kafe, smějeme se spolu.
V autě posloucháme hudbu a držíme se za ruce. Mám chlapa, co mě umí pochválit.
Řekne, že jsem krásná. Řekne to i před cizíma lidma. Jde se mnou na tetování, drží mě za ruku. Pochválí mi ho a domluví další termín.
To L. Dělal vždy pravej opak.
S D.
Sex s ním je božskej! Dokonalej – NEUVĚŘITELNEJ!
Nemůžu se nabažit!
Nemává mi před očima penězma, nemusím za něj platit abych mu dokázala, že s ním nejsem pro peníze.
Nemusím doma čekat v naklizené zlaté klecy. Čekám na něj, protože chci.
S M.
Nediriguje mi život, nediriguje mi co a jak mám vyfotit.
Mám s ním soukromí. Neleze mi na záchod a do koupelny. Nemám potřebu se před ním zamykat.
Na dovolené s ním, jsem chtěla být jen v jeho společnosti, neutíkala jsem pro pečivo a nikde se nezdržovala.
Postará se sám o sebe. Zvládne mi navrtat poličky, sestavit botník, natlouct nad postel rámečky.

Vím, že není dokonalej, ale kdo je?
Oproti všem který jsem poznala, je nejlepší. Pro mě pořád klady převažují.
Ani já nejsem perkefkní, mám mraky chyb, který on toleruje – bez nich bych to přece nebyla já.
Ani on by nebyl sám sebou, kdyby byl pořád tak dokonalej. Občas zuří a křičí. A zle mluví.
Ale pak vyšumí, a jde dál. Pomačká mě, dá mi pusu a je zase nebe bez mraků.

Je tady a teď. A to je pro mě nejdůležitější.