Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínky na budoucnost
Autor
Vaud
Objednal jsem si trojku. Kuřecí špíz s tzatzikama a k tomu velké pivko. Byl jsem po dlouhé cestě unavený. Protahoval jsem se na letním slunci a vychutnával si každý doušek piva na zahrádce jedné smíchovské restaurace. Pak jsem si jí všimnul. A nejen já. Hlavy všech mužů se jako na povel otočily jedním směrem. Cílem pohledů bylo roztomilé pozadí v černých kraťáskách. Patřilo drobné dlouhovlasé blondýnce. Prdelka se zavrtěla a zmizela i s její majitelkou v nedalekém obchodě. Za chvíli dívka vyplula ven a já jsem překvapeně zjistil, že jí znám. Někde hluboko vevnitř mě to až bodlo. Jako když narazíte na svou bývalou, co jde za ruku s jiným. Ale odkud jí znám? Hrozný okno! To mám z toho chlastu. Už si další pivo nedám. Člověk pořád popíjí a pak mozkové buňky naráz přestanou fungovat. Kde jsem jí jenom viděl? Vždyť tu nežiju spoustu let... Že by kolegyně z bývalé práce? To bych si snad pamatoval. Bylo nás tam jen pár... Sakra! Zároveň jsem měl takový hřejivý vnitřní pocit, že jsme společně prožili něco fajn. Moc fajn. Nejspíš nějaký teambuilding. Nebo tak nějak.
Blondýnka zaplula za roh a mně přinesli oběd. Jídlo bylo překvapivě dobré, až jsem na slečnu na chvíli zapomněl. Po zaplacení jsem se šel projít a po pár metrech jsem naskočil do tramvaje. Uvnitř byla zase ona. Osud. Stoupnul jsem si blízko, abych mohl sledovat její odraz ve skle. Prohrabávala si vlasy. Úplně mě zamrazilo. To gesto důvěrně znám! Určitě jsem ho viděl nejmíň stokrát! Ale kde!? Otočila se a plaše se usmála. Zase to deja vu. Ten úsměv! Uviděla mě jak se na ní směju. A nic. Čekal jsem, že mě pozná. Jen se podívala skrz bez sebemenší stopy zájmu. Hrozně mě to zmátlo. Navíc jsem si začal vybavovat, jak sedí naproti mě na gauči a něco mi stydlivě vypráví. Já neposlouchám. To je fakt typické. Nikdy ty holky neposlouchám. Většinou si hraju s mobilem nebo jsem myšlenkami mimo. Pak si v mých vzpomínkách listuje časopisem a něco mi ukazuje. Zmocňuje se mě panika. Snad nežiju v nějaké sci-fi? Total Recall? Nebo v Matrixu? Ten by na tuto situaci seděl asi nejvíc. Tohle jsou fakt vážný chyby v matrixu! Unesli mě někdy mimozemšťani? Mám vymazanou část paměti? Je tohle Bourneova totožnost? Někdo mě otrávil ? Jak jsem si odskočil, tak mi nasypali do piva něco? Ten Smíchov je vážně pražskej Bronx. A začínám se rozpomínat na další situace. Proboha, vždyť já vím zcela přesně, jak vypadá nahá!! I do těch nejposlednějších detailů. Jak se kouše do spodního rtu, když je vzrušená. Ale nikdy jsem s ní snad nic.. Nebo jo? Panebože, jak je tohle sakra možný!?
Slečna vystupuje a míří do OC Anděl. Mám poslední zoufalou šanci se dozvědět pravdu. Teď už mě to nepustí. Jakto, že si mě nepamatuje? Jsem dotčen. Vždyť je se mnou legrace. Jsem poživačný satyr. Nezapomenutelný. Když se chlastá, tak chlastám taky. Asi bych fakt už neměl pít. To jsou pak tyhle výpadky paměti. Vždyť já mám sklerózu jak bič!
Už už se chystám, že se jí zeptám.
Pak zůstávám stát jako opařený. Úplně mi spadla čelist.
Vzpomněl jsem si...
Houby matrix! Ani teambuilding! Byl to "Casting amatérky"... Slečna hrala v jednom pornu!
51 názorů
Darkblackonyx
11. 10. 2015:D Pěkně napsané! Super! /*
Poklesly jsem trvale :-) a Curychu se obcas vyskytuju
casem napisu neco dospelejsiho
Mne ty jeho texty již celé desetiletí přijdou chronicky pokleslé, ... a téměř zákonitě, vždy dospívám k pocitu vyvolaného věčným vzkazem brouka Pytlíka "všechno zná, všude byl ...", a to přitom bych celkem stál o to mu dát příležitost, říci "dochtůrku, sáhnite mi bez obalu na srdce". Hmmm, třeba bude příležitost, přesouvám se nakrátko z Geneve do Zuerichu, ... než zmizím ve Frankfurtu, jako v polévce ...
Supeeeer! Do poslední věty jsem netušila pointu! Byla jsem celou dobu úžasně napnutá, jak to dopadne a nakonec jsem se rozesmála! Nejde jinak *t
Ve vani mi plave kačenka s rádiem, když se jí kroutí hlavou, tak přidává zvuk :-)
FlashGordon
29. 07. 2014Hehe ..vtipný :)
Jeee, skvela recenze! Diky moc!
Ja jsem chtel popsat absurditu dneska, kdy se koupu ve vane s iPadem a mam mozna vice virtualnich pratel (takovych, ktere jsem nikdy v realnem svete nepotkal), nez tech skutecnych. Pak se stiraji hranice toho, protoze se slecnou z castingu jsem toho prozil vic nez s pulkou lidi na Facebooku :-).
Humorné diela sú čitateľsky veľmi príťažlivé. Dá sa na nich dobre zasmiať, (nasmiať) i poučiť.
Humor je jedným z kvalitatívnych ukazovateľov originality. Chápe sa ako prejav a neoddeliteľná súčasť tvorivosti. Je to podstatný a prenikavý pohľad na život, ako taký. Sme s ním spojení na každom kroku našej existencie; má teda najmä sociálny charakter.
Spočíva v zachytení relatívnych okolností v živote človeka; v konfrontácii dvoch nesúvislých prvkov. (V podstate, ani náš život nie je len komický, či tragický, ale tragikomický). Podstata humoru neleží v opise smiešnych postavičiek a situácií („vonku“), ale v hĺbke vzťahov a okolností. Keďže má celospoločenský dosah, je jednou z najmocnejších zbraní.
Stotožnenie sa viacerých ľudí v istom názore, či pocite, ukazuje na niečo spoločné v ich vnímaní. Takýto jednotný vnem je podmienený niečím typickým pre daný fenomén, a tiež (aj) určitou zhodou činiteľov, zainteresovaných na tej situácii (emócie, ciele...). A tak sa istý okruh ľudí „stretávame“ s radostným očakávaním - pri Vaudových dielach.
Pohráva sa so slovami, s významami i významovými rovinami. Pohráva sa s čitateľom, miestami aj s vlastným písaním. Miestami seriózne, niekedy až banálne. S nadhľadom, iróniou, sebairóniou, s radosťou. Paroduje, karikuje, usmieva sa, vysmieva i smeje, ale hlavne - chápe.
Toto dielko je slabším odvarom jeho esejistickej tvorby. No svojou motiváciou k jeho vzniku sa netají. (Bod naviac). Nechýba však to podstatné...
Oceňuji především styl jakým je to napsáno. Ctivé a poutavé. Vždycky říkám něco v tom stylu jako, že se nezasekávám. Příběh možná trošku slabší, ale ve své podstatě se mi to líbilo.
:-) mne to dlouho jasne nebylo :-)
chtel jsem se dostat do nominace na povidku mesice :-)) (jinak by to byl zase fejeton]
To by mě teda zajímalo, jestli ses inspiroval skutečností. I když koukám, žes to už nahoře pro všechny případy zahrál do autu.:)
Nějak jsem pointu uhodl na konci prvního odstavce, (když tě napadlo, že jste spolu prožili něco fajn) a tohle je spíš takový vtip než povídka, když je pointa známá, už to nechytne. Proč to vlastně není fejeton? Přijde mi, že by tohle do fejetonu sedlo lépe.
Květoň Zahájský
25. 06. 2014Toscano - neurazil, a už sháním takovou tu koženou masku přes obličej, aby podoba byla dokonalá.
Nostalgia_For_Infinity
20. 06. 2014Jo Total Recall.. to byly časy :D U Bourna ti chybí o.
Evženie Brambůrková
19. 06. 2014Tak to jsi mne pobavil.*
přátelé díky
mám ještě další schovanou - na četná přání Oldjerryho jí zkusím zrestaurovat :-))
nechtěl jsem šokovat, ale přišlo mi to jako fajn nápad, jak popsat trend :-)
Delahaye - taky jsem teď zdravil jednoho herce, protože jsem věděl, že ho znám odněkud :-)
Květoni - mě si lidi pletou s Delonem :-)
Jojo - z toho vyplývá sexuální zákon: »sex und sex das ist zwölf!« It's very nais (hezká) povídka! nemáš ještě někde schovanou takovou podobnou nebo i jinou ale i stejně srandovní?? *
:-) ano, na děravou paměť pozor:
Mám podobnou příhodu: courám městem a najednou - známá tvář proti mně. Nějak rychle ji nemůžu zařadit. Ale co, nejsem fouňa: žoviálně pokývnu a zahlaholím: ČAU ČAU! A v odpověď se obratem dočkám stejně hlasitého: AHOJ!
Jdu dál a asi za minutu se mi tvář zařadí. Nebyl to kamarád, ba ani známý, ale herec Východočeského divadla.
Je ovšem super, že ani on na tom není asi s pamětí bůhvíjak, soudě z jeho živé reakce.
Takže odteď mám kamaráda z uměleckých kruhů. Jen má asi o mé maličkosti velmi mlhavou představu .. :-)
aleš-novák
19. 06. 2014Květoň Zahájský
19. 06. 2014Minulý týden se mi stala opačná příhoda. Plaval jsem v bazénu a všiml jsem si, že mě se zájmem pozoruje jakási slečna. Poté, co jsem se s elegancí rypouše sloního vyhoupl na břeh, přišla odvážně ke mně a pravila, že mě zná. Že jsem určitě hrál v jednom filmu. Viděla ho prý už dávno, tak si na název nevzpomíná, ale ta filmová postava se prý jmenovala nějak jako Alexandr, nebo Hannibal...
Jelikož ze svalů mám pouze břišní, začal jsem aspoň nastavovat svůj římský profil a ostře řezané rysy vojevůdce, když se slečna najednou plácla do čela se slovy: Jo, už vím! Hannibal Lecter!
Delectatio
19. 06. 2014úderná pointa v posledním odstavci - to mi dělá dobře! dávám ten TIP (a ne proto, že ho dali i ostatní) ;)
Hezky zaznamenané deja vu. Oceňuji námět -- nástin možnosti jak taková novodobá deja vu mohou vznikat. Od určitého momentu sice tuším k jakému závěru to spěje, ale nevadí mi to a těším se naň.
Povabilo. Dík :-)
Kardiologove u nas hledali k vyzkumu ohledne ucinku bileho vina kontrolni skupinu, ktera ho nepije. Nakonec zvolili skupinu zamestnancu zaleznicniho depa nekde snad v Trebici, kteri pili vyhradne pivo :-).
Miroslawek
19. 06. 2014Vědci, tuším v Kanadě, dělali před časem takový výzkum - jak působí pornografie na mužskou mysl. Vedle testovací skupiny pornosledovačů potřebovali reprezentativní srovnávací vzorek pánů, kteří se na porno nedívají, aby ty účinky jako mohli skutečně vědecky měřit. Bohužel, po měsících snažení našli jediný pokusný exemplář, který tvrdil, že porno vůbec nikdy nesleduje. Museli tedy nakonec přistoupit k tomu, že měli dvě skupiny mužů: první, jejíž členové sjíždí porno často, a druhou z nešťastníků, kteří se k tomu dostanou jen zřídka.
Takže o tvou znalost gauče nemám obav.
Jako ortodoxni scifista se clovek na chvili zaraduje, ze je v Matrixu (dokonce i jidlo chutna dobre) :-)
Diky za cteni / nastavuji zrcadlo / doufam, ze si nemyslite, ze se koukam na porno a vim, jak vypada castingovy gauc :-)
Miroslawek
19. 06. 2014Horší by bylo, kdyby sis nevzpomněl a oslovil ;)